Nehledejte fotografie, nechte je, ať najdou vás...

Někteří své fotografie vidí ještě předtím, než vkročí do studia. Jiní, převážně reportážní, fotografové jsou zvyklí skákat s prstem na spoušti do divoké řeky. A naši opravdu dobří kolegové a kolegyně mají schopnost oba dva přístupy kombinovat. Poslední dobou jsem se však setkal s tím, že mnozí z nás, včetně mě, si přehnaným plánováním resp. "hledáním dopředu vysněných fotek" omezujeme schopnost vidět a následně tvořit fotografie možná ještě lepší.

Když se ocitnete v situaci, kdy nejste schopni předvídat, začněte reagovat.

Představte si, že jste na ulici, kde předem nevíte, kdy se za rohem objeví svůdná žena v červených šatech, charismatický muž v černých brýlích a bílém kabátu, nebo kdy se siluety kolemjdoucích ocitnou v perfektní vzdálenosti jedna od druhé v místě, kde by to mnozí nečekali. V takových situacích se očekávat a plánovat na více než několik metrů téměř nedá.

Přesto se o to však mnozí zbytečně snažíme a zatímco hledáme "své fotografie", utíkají nám jedinečné příležitosti pro ony možná ještě lepší fotografie. Plánujme, co můžeme, ale dejme také prostor štěstí. Ne nadarmo se říká, že kdo má mysl otevřenou, vidí fotografie téměř na každém kroku. Využijte chaos!