Věrohodnost fotografie

Fotografická a obrazová manipulace není fenoménem posledních let. Nejeden král si pravděpodobně při tvorbě svého portrétu nechal ubrat pár kil, Stalin, Hitler, Mao Tse-tung si nechali z fotografií odstranit nepohodlné lidi a digitální ubírání vrásek starším herečkám i hercům v hollywoodských filmech si mnozí možná ani neuvědomujeme. Osobně si však nemyslím, že by fotografie, film či kniha byly nedůvěryhodnými informačními zdroji, jen že mezi námi žijí lidé, kteří se pro peníze, slávu, ego atp. rozhodli podvádět a lhát.

 
Věrohodnost fotografie, obrazu i knihy je přímo úměrná důvěryhodnosti člověka, který dílo vytvořil.
 

Jednoduše řečeno; Fotografii můžeme věřit stejně jako televizní reportáži, přednášce, dokumentárnímu filmu, obrazu z 18. století, písni nebo knize. A třebaže nemám nic proti odhalování lží, vyvstává mi na mysli otázka: Kolik následných pseudo-intelektuálních diskuzí na téma “Fotografiím už nemůžeme věřit?!” ještě potřebujeme?