Fripito - dobrý nástroj fotografa, nebo hrozba jeho originality?

© Fripito

© Fripito

Pamatujete, jak jsme jako malé děti dostávali omalovánky, které jsme pak různě vybarvovali? Volili jsme širokou škálu barevných kombinací, používali pastelky, voskovky i fixy, a třebaže jsme všichni vykreslovali stejný obrázek, nebylo možné najít stejného. Tedy až do chvíle, než nám dospělí začali vysvětlovat, jak je zvláštní, že se naše obrazy nepodobají realitě. Netrvalo dlouho než se naše originalita i unikátní pohled na svět začaly postupně vytrácet a když přišlo na kresbu bez předlohy, mnozí jsme se začali ztrácet. Jsme někdy zvláštní společnost, že? Vidíme, že světem hýbou lidé, kteří neztratili svou osobitost, originalitu a nespoutanost, zatímco z dětí a mnohdy i sami se sebe se tyto vlastnosti snažíme vytloukat.

Nedávno se mi ozval Honza Březina a upozornil mě na jeho relativně nový projekt nejen pro české fotografy zvaný Fripito. Zaujal mě. Líbí se mi pro svou schopnost rozšiřovat lidem obzory o městech a místech naší krásné planety, o nichž by možná jinak nevěděli, a také pomáhá plánovat blízké i daleké výlety. Nabízí nejen mapky a hromadu inspirace, ale do aplikace je možné přispívat a pár korun si focením přivydělat. A je na iOS, Android a brzy prý Apple Watch. To vše zní docela dobře. Nemohl jsem si však pomoct, abych se nezeptal; Nejedná se o nástroj přilévající olej do ohně stále silněji hořící stejnoty a nudy?

Člověk přesně ví, kam jít, jakým směrem fotoaparát namířit, jak jej expozičně nastavit i v jaký čas na vybrané místo dorazit a vysoce pravděpodobně si odnese dobrou fotku. Je ale skutečně jeho?

To dle mého názoru záleží na každém fotografovi zvlášť. Kdo tvoří, jak mu pan učitel nařídil, často nosí domů kopie, dívá se na svět přes brýle někoho jiného a těžko se asi divit, že je jeho obraz často rozostřený. Nebylo by pro takového lepší vydávat se na méně známá místa, třebaže jich máme čím dál méně, a bez předlohy se realizovat? Možná ano. Nicméně mnozí si mohou dovolit "šetřit čas". Vojenská výchova společnosti se na nich negativně nepodepsala, i když jdou podle mapy, nejdou ovce a jejich produktem jsou spíše osobité a v mnoha případech i originální fotografie.

Mapy a inspirativní nástroje ani zdaleka nejsou zárukou vzniku dobré, unikátní nebo zajímavé tvorby. Je však dobré je mít v kapse.

Záleží jen na nás, co s nimi uděláme, a třebaže mohou přispívat k záplavě stejných a nudných fotek, kdo je osobnost, stejně tvoří podle sebe a asi by se nestalo poprvé, kdyby se někdo z kopírování profotil sám k sobě. Jeden tak dlouho bezduše mlátil kladivem do kamene, až rozbil zeď a dostal se z vězení? :)