Jak to máš nastavený aneb Kdo chce unikátní fotografie, nechť se snaží kopírovat?

Doposud jsem se během svého života nesetkal s fotografem nebo fotografkou, kteří by nechtěli tvořit fotografie reprezentující jejich vlastní vizi, pohled na svět nebo osobitý rukopis. Často se však setkávám s lidmi, kteří se neustále ptají svých kolegů a kolegyň, jak mají nastavený fotoaparát. Nepřijde vám také jaksi protichůdné chtít pro tvorbu něčeho unikátního ostatní jednoduše kopírovat?

Podobně jako ostatní fotografové a fotografky nemám problém se podělit o svá nastavení, nicméně jsem dodnes nepochopil, proč se na to lidé vůbec ptají. Ještě dneska si vzpomínám, jak jsem se před lety při čtení fotograficky naučných knih snažil aktivně přehlížet z mého pohledu zavádějící expoziční hodnoty uvedené u každého ilustrativního fota. Vždyť například hloubku ostrosti neovlivňuje pouze velikost clonového čísla a intenzita světla není ani zdaleka vždycky úplně stejná.

Vlastně mi je v podstatě jedno, jestli někdo kopíruje, a nastavení expozice samozřejmě není pro vznik dobrého snímku tak důležité, jako například obsah nebo záměr, nicméně se jedná o jeden ze základních stavebních kamenů a z mého pohledu cesta k opakované tvorbě jedinečných a osobitých fotografií nevede přes kopírování nastavení našich zkušenějších kolegů.