INTERVIEW: fotograf Robin Puškáš - "...největší překážkou pro mě bylo naučit se s Photoshopem..."

© Robin Puškáš

© Robin Puškáš

Pokaždé, když mě osloví nějaký český, slovenský i zahraniční fotograf, mám nemalou radost, a třebaže nám rozhovor někdy trvá i několik měsíců, pokaždé jsem moc rád, že jsem poznal dalšího kreativního člověka s podobnými zájmy...

© Robin Puškáš

© Robin Puškáš

ROBIN PUŠKÁŠ je mladý divadelní herec, zpěvák a fotograf, jehož fotografie se objevují v českých periodikách, brožurách realitních kanceláří, na kreativních tablech maturantů, rodinných svatebních albech a brzy je určitě uvidíme také na nějaké výstavě. Robin je umělcem, jehož koníčky jsou jeho prací a jeho práce jeho koníčkem. Mnoho jeho fotografií mě vytrhává z běžného každodenního shonu, já se dívám a někdy i sním.

Co tě inspirovalo k tomu, abys začal tvořit umění s pomocí svého fotoaparátu?

Kdysi dávno, když jsem se po základní škole měl rozhodnout, na jakou školu jít a čím se zabývat dál, rozhodoval jsem se, jestli jít studovat zpěv na konzervatoři, nebo fotografii na fotografické škole. Táta chtěl abych šel studovat fotografii a až poté se vydal na konzervatoř, jenže mě zpívání hodně bavilo a dodnes baví a navíc jsem si v té době ještě nedokázal sám sebe představit jak lítám někde s foťákem a fotím všechno kolem sebe jak všichni Ti Japonci na Staromáku. Rozhodl jsem se nakonec pro zpívání.

© Robin Puškáš

© Robin Puškáš

Proč fotografuješ nyní?

Protože mě to naplňuje, je to určitý relax. Vnímám svět úplně jiným pohledem než dřív; všímám si a nacházím úplně nové věci, které jsem dřív neviděl a nevšiml bych si jich. Přitom třeba u nás v České republice je tak krásně, je tu tolik krásných fotografických míst, jako například Jeseníky, kde jsem se poblíž narodil, nebo Praha, kde nyní žiju. Už ani tolik nejezdím městskou dopravou a kam můžu, chodím pěšky. Vždy, když se vracím večer z divadla, fotím večerní Prahu. Praha je krásná a při setmění má neuvěřitelné kouzlo. Podle mě je to jedno z nejkrásnějších fotografických míst v Evropě. A když cestou potkám lidi, kteří žijí na ulici a chtějí nějaké peníze, nebo cigaretu, tak jim něco dám a vyfotím si je. Spousta fotografů nefotí tenhle typ lidí, nebo je úplně přehlíží, jenže jsou to lidi jako všichni ostatní a navíc tyhle fotografie mají velmi silný emoční náboj a hloubku. Proto jsem vymyslel takový menší projekt – lidé na ulici, kterému se věnuji.

© Robin Puškáš

© Robin Puškáš

Živíš svého uměleckého ducha a svou kreativitu pouze fotografováním?

Jak už jsem naznačil, tak účinkuji v divadle, kde ale také zároveň fotím své kolegy a kamarády, čímž jsem spojil dvě věci dohromady. Když zrovna nehraju, čas od času fotím představení ze zákulisí i jiných úhlů, díky čemuž získávám zajímavější fotografie.

© Robin Puškáš

© Robin Puškáš

Kde a jak sdílíš své fotografie s okolním světem?

Fotografie sdílím prostřednictvím facebooku a vlastních webových stránek, dále pak na různých fotografických webových galeriích, kde se člověk s ostatními fotografy zdokonaluje ve focení. A když hledám nějakou konkrétní modelku pro nějaký projekt, tak zabrousím na Fotopátračku, kde jich je požehnaně.

Jakou největší překážku na cestě za tvorbou dobrých fotografií jsi musel překonat, nebo stále překonáváš?

Asi tou největší pro mě bylo se naučit s Photoshopem a také si uvědomit, jak chci, aby mé fotky ve finále vypadaly. Člověk má někdy jasnou představu, kterou však může být těžké zrealizovat. A i když jsem zastáncem toho, že by fotografie měla být vyfocena dobře už ve foťáku - co se týče kompozice, světla atd., tak se stejně neobejde bez drobných úprav v počítači. Proto si myslím, že postprodukce je důležitá, třebaže pro mě zpočátku byla překážkou.

© Robin Puškáš

© Robin Puškáš

Vyděláváš si tvorbou fotografií?

Dříve jsem focení bral spíše jako velkého koníčka, nicméně dneska, když se mi lidé sami ozývají, to beru jako práci, která mě baví, částečně živí a jíž dělám rád. Začal jsem fotografovat svatby, pracuji pro různé firmy v oblasti realit, a do toho občas dělám i nějaké videoprojekty.

© Robin Puškáš

© Robin Puškáš

Mnozí fotografové říkají, že kdyby měli lepší vybavení, tvořili by lepší fotografie. Zažil jsi někdy tento pocit?

Zažil jsem to, ale úplně s tím nesouhlasím. Například fotografie, které považuji za své nejlepší, jsem vyfotil svým prvním malým kompaktem, který měl tuším asi 6 megapixelů, malý rozsah zoomu etc. A přesto, když se dnes na ty fotky dívám, tak se mi prostě líbí i po těch letech. Samozřejmě, že když člověk fotí ve špatných světelných podmínkách a nebo svatby v kostele, kde je šero, tak tam by asi kompakt neobstál, proto je nutnost mít zrcadlovku a nějaký externí blesk. Ale pokud člověk rád fotí v přirozeném světle, je šikovný a umí si fotky lehce upravit v počítači a samozřejmě dá do toho kus sebe, tak si myslím, že ani drahou výbavu na to nepotřebuje.

© Robin Puškáš

© Robin Puškáš

Jaké jsou tvé dlouhodobé plány s fotografováním?

Do budoucna bych rád udělal výstavu fotografií, buď na téma lidé z ulice, nebo ze svých cestovatelských fotek.

 

Zaujala vás tvorba a slova dnešního fotografa? Více najdete na: robinpuskas.cz

 

© Copyright Robin Puškáš 2014 Všechna práva vyhrazena pro všechny fotografie v tomto článku.

klikněte pro více informací o tomto projektu a již publikováné rozhovory

Stojí toto interview za TWEET twitteru, LIKE na facebooku či +1 na Google+? Tlačítka jsou kousek níž vlevo.