Proč být velkým i být malým by se měl naučit každý umělec

velky-maly-umelec-odcloneno-fotografovani.png

Věřím, že téměř každého z nás čas od času napadne něco zajímavého. Nějaký nápad, který by mohl k lepšímu změnit svět. Mnozí z nás však své malé i velké nápady ze strachu či jiných "vážných" důvodů nevyužíváme a stále čekáme na ten nejlepší nápad, zatímco jiní neváhají a i ten nejméně významný se snaží realizovat. My si přece nemůžeme dovolit honit se za každou myšlenkou a podobně jako oni plýtvat naším časem, ne?

NE! Právě tento, s prominutím, nadřazený přístup je tím, co nám brání prorazit. A třebaže letět z Prahy do Paříže letadlem je samozřejmě nejrychlejší, zdaleka nás takové cestování neobohatí tolik, jak kdybychom šli pěšky.

Naše ega nejsou ani zdaleka tak důležitá, jak si mnozí máme tendenci myslet.

Nezastiňujme si skvělou příležitost svým nadřazeným myšlením. Co je plýtváním pro jednoho, může být kriticky důležité pro druhého. A já věřím, že většina velkých nápadů vznikla, protože se jejich tvůrci nebáli nejprve začít s těmi malými. Myslím, že:

Být velkým i být malým, by se měl naučit každý umělec.