Kolik z nás naše nápady skutečně realizuje?

Columbus Breaking the Egg - Analysis of Beauty by William Hogarth, 1752

Columbus Breaking the Egg - Analysis of Beauty by William Hogarth, 1752

Nedlouho po objevení Ameriky seděl mořeplavec Kryštof Kolumbus obklopen španělskými šlechtici kolem stolu u večeře, když najednou jeden z nich povídá: "Sire Kryštofe, i kdyby Vaše ctěnost neobjevila Indii a její přilehlé oblasti, ve Španělsku, zemi bohaté na velké muže znalých v oboru kosmografie i literatury, by se jistě našel člověk, který by se vydal na podobnou cestu té Vaší a dosáhl by téhož výsledku." Kolumbus mu na to neřekl ani slovo a požádal, aby mu z kuchyně přinesli celé vejce. Položil je na stůl a povídá:

"Moji Lordové, vsadím se s kterýmkoliv z vás, že nebudete schopni toto vejce postavit na jeho špičku tak, jako toho budu schopen, bez pomoci čehokoliv a kohokoliv jiného, já." Každý z nich se pochopitelně a postupně chopil vajíčka a zkoušel a snažil se jej na jeho špičku postavit, avšak úspěch se nedostavoval. Kolumbus jim dal ještě trochu času a pak vzal své vejce do ruky naťuknul jeho špičku o stůl a vzápětí jej postavil. Ani jednomu Lordu se to samozřejmě nelíbilo a každý argumentoval slovy, že takto to mohl udělat každý. Kolumbus se však na ně podíval a upřímně řekl: "Ale samozřejmě, ale kdo z vás to udělal?"

Všichni máme nápady, někdo lepší, někdo horší a mnohem častěji, než si myslíme, se naše nápady podobají. Kolik z nás se ale do svých nápadů skutečně pouští a kolik z nás je realizuje?

Ať už původ "Kolumbova vejce" přiřkneme samotnému Kolumbovi, jak to udělal italský geograf, cestovatel a historik Girolamo Benzoni ve své knize z roku 1565 s názvem Historie Nového světa, nebo italskému architektu Filippu Brunelleschimu (malířem a architektem Giorgio Vasarim) o patnáct let před Benzonim, podstata příběhu zůstává; nápady máme všichni, málokdo je ale realizuje.