Máte odvahu tvořit, nebo stále jenom koukáte a čtete?

odvaha-tvorit-fotografovat-studovat-objevovat-foto-odcloneno-fotografovani.png

Když jsem začínal fotografovat, přes poledne jsem nakupoval knihy a časopisy o focení, odpoledne jsem fotil a po večerech hltal informace, jenž tehdy dostupné knihy a časopisy nabízely. Protože však zdrojů informací nebylo tehdy jako dnes a český internet obsahoval spíše jen recenze fotoaparátů, objektivů a jiného vybavení, nezbývalo mi, podobně jako mnohým z vás, než se učit praxí a metodou pokusu a omylu...

Dnes to mají fotografové jiné; na jednu stranu lepší a na druhou možná trochu horší. Čas, který jsme dříve považovali za téměř nekonečný, dneska, třebaže se jeho množství nezměnilo, vidíme jako velmi omezený. Kvanta informací, jež máme možnost konzumovat, zdaleka převyšují délku jednoho života a my ve snaze vše pohltit, ze světa skutečného spěcháme za zlepšováním se k našim malým obrazovkám. A není se čemu divit, vždyť žít ve skutečném světě, kde není všechno hned, je dnes drahé.

Začínající fotograf má tedy jen malou snahu jít fotit den co den a házet fotky do koše a pak opět fotit celý týden a zase házet fotky do koše a pak zase jít fotit a chybovat a učit se. A přestože nabrat osobní zkušenosti, ovládnout svůj aparát a zformovat svůj vlastní rukopis může jen těžko jinak, jemu jeho jednání přijde rozumné, neboť takové aktivity zabírají moc času a jsou neekonomické.

Lepší je se přes víkend podívat na foto-workshop online, nechat si vše vysvětlit od úspěšných fotografů a v pondělí jít podle nakoukaného návodu pro své klienty fotografovat, ne?

Když se dnes podívám, kolik fotografií tvořili různí fotografové a fotografky a kolik z nich vypadá, jak kdyby byly jen od jednoho člověka, možná to tak úplně dobré není. A, i když fotografovat podle návodu je snadné, rychlé a efektivní, zdá se, že se z takové tvorby přítomnost umělcovy duše jaksi vytrácí. Poznávejme svět vlastníma očima, chybujme rychle a levně, utvářejme se a pojďme raději skutečně žít, nejen tento víkend...