INTERVIEW: fotograf Andi Singer - “...společnost po člověku vždy nevyžaduje, co on sám chce dělat.”

andi-singer-fotograf-fotografovani-rozhovor-interview-odcloneno-07.jpg

Kolikrát jsem si tajně přál, aby autorům určitých fotografií, které jsem zahlédl na webu, bylo maximálně dvacet sedm let, abych vám je mohl představil v jednom z našich interview. Kolik jsem jich musel, ač nerad, odmítnout. Omlazovat ještě neumím, ale zjistit, že fotografovi, s nímž jsem právě dokončil skvělé a do hloubky jeho duše jdoucí interview, je 29, to zvládám bravurně. Dnes tedy navzdory pravidlům interview s talentovaným fotografem z Bukurešti...

andi-singer-fotograf-fotografovani-rozhovor-interview-odcloneno-p.jpg

ANDI SINGER stále mladý a talentovaný fotograf a kameraman z rumunské Bukurešti, který se dostal k fotografování ve svých dvaceti třech letech. Focení vzal od základu. Začal fotit na film a o 6 let později, digitál jej ještě neoslovil. "Na fyzickém zachycení světla na vrstvu průhledného filmu je něco kouzelného," dodává Andi Singer.

Co tě inspirovalo k tomu, abys začal tvořit umění s pomocí svého fotoaparátu?

Před deseti lety jsem se nastěhoval k mému kamarádovi, a protože byl fotograf, často jsem byl obklopen lidmi s vášní pro fotografie. Časem jsem požádal svého tátu o jeho starou filmovou zrcadlovku a další fotografické vybavení a pustil jsem se také do experimentování. Tehdy jsem se ještě zabýval i animací, nicméně jsem si nebyl jistý, jestli zrovna animace je něco, co bych chtěl celý život dělat. Vždycky jsem spíše inklinoval k videu a post-produkci... Fotografování mi přišlo jako dobrá cesta, jak se dostal blíže a začít objevovat vizuální říši.

andi-singer-fotograf-fotografovani-rozhovor-interview-odcloneno-05.jpg

Proč fotografuješ nyní?

Původně mi focení nahrazovalo deník. Nemálo mých přátel opustilo naší rodnou zemi a já měl touhu jim prostřednictvím mých fotografií ukázat, co promeškali. Po určité době však přišla řada i na mě, abych vycestoval, a něco se ve mně tehdy změnilo. Nejsem si jistý, co přesně, ale z nějakého důvodu jsem začal vidět věci jinak a i fotografování jsem začal brát vážněji. Od té doby se snažím zachytit kouzlo mého života, chvíle, které člověku připomínají snímky z filmu, a pokouším se ukázat neobyčejné v obyčejném.

Živíš svého uměleckého ducha a svou kreativitu pouze fotografováním?

Společně s mým dobrým kamarádem, talentovaným designérem, jsme provozovali grafické studio. Já jsem hlavně programoval a soustředil se na grafickou animaci. Pak jsem se ale stále častěji pouštěl do videa a nyní pracuji na produkci krátkých filmů nebo videa pro různé klienty. Fotografování však stále zůstává médiem, v jehož mezích se stále mohu plně umělecky vyjádřit a dělat si, co se mi zachce.

andi-singer-fotograf-fotografovani-rozhovor-interview-odcloneno-02.jpg

Pociťuješ potřebu se specializovat resp. tvořit fotografie spadající do určitého fotografického žánru?

Teď jsem v takové nesnadné situaci; donedávna pro mě bylo focení jen osobní záležitostí, nicméné poslední dobou tlak, abych fotografoval profesionálně, stále více zesiluje. Trochu jsem už fotil i pro klienty a myslím, že bych se rád specializoval na fashion fotografii - myslím, že v tomto žánru nebudu muset potlačovat své umělecké tendence a budu neustále stavěn před novou výzvu. Nejsem si však ještě jistý. Někdy mám pocit, že bych si focení měl nechat jako volnočasovou uměleckou aktivitu a nedovolit penězům, aby mi to zkazily. Raději bych možná vydělával peníze videem a investoval tyto příjmy do focení. Abych řekl pravdu, mám velký strach, že profesionální fotografie mě připraví o mou nevinnost a smysl pro hru a že se z mého focení stane něco běžného, než aby to bylo i nadále speciální. Stále však cítím, že mé ego fotografa se mi staví do cesty a začíná si říkat o “uznání”. Nejsem si jistý, jestli je to dobré, nebo špatné... Mohlo by to být dobré, protože mě mé ego vede k dělání věcí, které by mě jinak ani nenapadly, a také jsem se hodně naučil. Na druhou stranu mám ale pocit, že když je vše poháněno pouze egem, věci pozbývají na přirozenosti a lidskosti; společnost po člověku vždy nevyžaduje, co on sám chce dělat.

andi-singer-fotograf-fotografovani-rozhovor-interview-odcloneno-04.jpg

Kde a jak sdílíš své fotografie s okolním světem?

Sdílím je na Flickr a Tumblr a také na fóru o designu-fotografování. A snažím se také pouštět do konverzací s mými diváky, neboť mě velmi zajímá, co jim mé fotografie říkají a jaké pocity z pohledu na ně zažívají.

Jakou největší překážku na cestě za tvorbou dobrých fotografií jsi musel překonat, nebo stále překonáváš?

Pravděpodobně spolupráce s lidmi, jejichž přítomnost mi není sympatická. Jsem typ člověka, který se s věcmi moc nemaže, ale když jsem fotil mé první fashion-focení, měl jsem, co dělat, abych držel jazyk za zuby, udržel nad sebou kontrolu a soustředil se pouze na tvorbu co možná nejlepších fotografií. Někteří členové mého teamu byli natolik nepříjemní a neustále se snažili “ovládat” mé focení, že udržet si chladnou hlavu a nenechat se dostat, pro mě bylo vskutku náročné.

andi-singer-fotograf-fotografovani-rozhovor-interview-odcloneno-06.jpg

Vyděláváš si tvorbou fotografií? Co děláš, aby se z toho stalo něco pravidelného a ne pouze ojedinělá událost?

Vydělávám si tvorbou videa, které také považuji za umění, neboť do něj vkládám své srdce a znalosti nabyté fotografováním. Z hlediska focení jsem měl už několik platících klientů, ale to teprve pouze začíná. Všechny své peníze investuji do vybavení a do filmu, neboť fotografování na film je docela drahé. Uvažoval jsem nad nákupem digitálního foťáku, ale abych byl upřímný; docela se toho bojím, protože, když fotím digitálně, udělám stovky fotek a žádná se mi nelíbí, na film fotím 36 snímků týdně a vždycky v nich najdu něco, do čeho se zamiluji.

andi-singer-fotograf-fotografovani-rozhovor-interview-odcloneno-03.jpg

Mnozí fotografové říkají, že kdyby měli lepší vybavení, tvořili by lepší fotografie. Zažil jsi někdy tento pocit?

Nikdy. Výhodou fotografování na film je, že film jaksi vidí sám za sebe, je to živý element, přizpůsobuje se tomu, co fotíš. I když uděláš fotku mizerným foťákem za $10 a víš, co děláš, výsledek bude srovnatelný a v mnoha případech lepší, než kdybys fotil s o mnoho dražšími digitály. Začínal jsem se starou Praktikou a naučil jsem se s ní o fotografování více, než s tím nejlepším softwarem a nejvyspělejšími středoformáty s digitální stěnou.

andi-singer-fotograf-fotografovani-rozhovor-interview-odcloneno-01.jpg

Co děláš, aby tvé nápady nezapadly a staly se z nich fotografie?

S většinou mých fotografií to nechávám na situaci. Často samo vyplyne, kde a co mám fotit. Je to jako konverzace mezi mnou a okolním světem a já moc rád tvořím fotografie, jež ke mně mluví. Nedávno jsem ale začal fotit holky, s nimiž se snažím vytvořit určitou atmosféru nebo svými fotkami něco uřcitého říct a to je pro mě vcelku náročný proces. Já jsem radši na zachycení momentu. Vytvářet něco nového pro mě znamená, že musím dělat mnoho různých věcí, aby vznikla fotka, která řekne, co chci aby řekla, a která bude dostatečně dobrá, abych ji mohl publikovat. Už jsem měl několik takových focení a získávám více a více seběvědomí, nicméně zatím jsem schopen zachytit a z uměle vytvořené situace do fotky dostat tak 30% toho, co jsem si představoval. Myslím, že je ale důležité, abych stále fotil. Někdy mám pochyby. Někdy se mi nechce jít fotografovat a někdy nemám chuť s sebou tahat foťák. Nakonec jsem ale vždycky rád, že jsem ho vzal. Pokaždé si uvědomím, kolik skvělých chvil bych nezachytil, kdybych byl líný a svůj fotoaparát u sebe neměl.

andi-singer-fotograf-fotografovani-rozhovor-interview-odcloneno-08.jpg

Jaké jsou tvé dlouhodobé plány s fotografováním?

Myslím, že můj dlouhodobý cíl je nalézt rovnováhu mezi děláním toho, co mě baví, a financováním mých aktivit. Fotografování je velmi drahé a já si chci hrát se všemi hračkami, které nám jsou dostupné, aniž bych musel dělat kompromisy a obětovat své umění.

 

Zaujala vás tvorba a slova dnešního fotografa? Více najdete na: hexagonesun.tumblr.com

© Copyright Andi Singer 2014 Všechna práva vyhrazena pro všechny fotografie v tomto článku.

klikněte pro více informací o tomto projektu a již publikováné rozhovory

Stojí toto interview za TWEET twitteru, LIKE na facebooku či +1 na Google+? Tlačítka jsou kousek níž vlevo.

 

the-best-foto-thing-odcloneno.png

ANDI SINGER is a young and talented 29 year old photographer and videographer born in Bucharest, Romania. When he was twenty three years old, he discovered his passion for photography. Decided to start with the basics and 6 years later he's still shooting film with no particular intention to go digital. "There is something magical in physically capturing the light on a sheet of translucent film base," adds Andi Singer.

Who or what inspired you to take your camera and start making art?

Ten years ago, I moved in with a friend of mine who was a photographer. Being surrounded by people preoccupied with images, I started taking photos as well. Then I asked my father for his old film camera gear and started experimenting. At the time I was doing animation, however I wasn't sure if that was something I really wanted to do. I always thought I would do something like video and post-production... photography felt like a good way to explore the visual realm.

Why do you make photographs now?

Initially it was more like a diary. A lot of my friends have left my country so I thought I have to capture something to show them what they are missing. After some time my turn to leave the country came and something changed. I don't know what exactly, but for some reason I started seeing things differently and taking my photography more seriously. Ever since then I've been trying to capture the magic in my life, those special moments which look and feel like stills from a movie, and trying to show the extra-ordinary in the ordinary.

Is photography your sole creative outlet?

I used to run a Graphic-design studio with a good friend of mine, a very talented illustrator. I did a lot of programming and motion graphics, but then I started getting into video. Now I work on small short movie productions or do videos for different clients. Photography has still remained a medium within which I can still fully express myself artistically and do whatever I want.

Do you feel a need to specialize in a specific genre of photography?

Well, right now I’m in an uneasy place, because until now, photography was only something personal for me. Now however the pressure to do it professionally is starting to be stronger and stronger. I’ve done a bit of client work before and I think I'd like to specialize in fashion photography... I think it will allow me to still do something artistically inclined but it will also challenge me at the same. I’m not sure yet though, sometimes I feel like I should keep photography personal and not allow money to affect my "artistic retreat"; making money doing video and investing it into my photography. To tell the truth I am very scared that shooting professionally will take away my innocence and playfulness, that it will become something casual rather than something extremely special. At the same time though I do feel that my "Photo-Ego" is starting to get in the way and is demanding "recognition". I'm not sure if this is good or bad... it might be good, because it’s been pushing me to do things I wouldn’t ever think of doing and I also I’ve also learnt a lot. On the other hand I feel like everything driven by the Ego is something that doesn't feel very raw or human; being driven by what society demands isn’t always the same I want to do.

How and where do you share your photographs with the world?

I share them on Flickr, and Tumblr, and also on a photography/design forum. I try to engage in a conversation with my viewers too because I am very interested in what my photos are telling to people or what feelings they have while looking at them.

What was the most difficult obstacle you had to overcome to make a good photograph?

Probably working with people that I dislike. I am usually a very no-bullshit type of person, but when I did my first photo-fashion shoot, I really had to bite my tongue, control myself, and focus on making the best photos as some of my team-members were very rude and constantly trying to "take-over" my shoot. Keeping my cool, and not letting it get to me was difficult.

Are you making any money through your art? If so, What do you do to make it last and not to be it just a one time thing?

As far as video work goes, yes I do, and I consider it art as well because I put my heart and photo knowledge into it. In regards to photography, I had a few paying clients but it's only starting out. All the money I make, it goes into new gear and film, shooting on film is quite expensive. I’ve been thinking of getting a digital camera, but, to be honest, I am quite scared of the digital process; when I shoot digitally I shoot hundreds of photos and do not like any of them, on film I shoot one roll a week, and I always love something on it.

Have you ever felt like not having good enough equipment was stopping you from making good photographs?

No, never, the advantage of shooting film is that it can “see” on its own, it's alive, it adapts itself to what you are shooting, and you can even take images with the most crappy $10 camera and, if done properly, the result will be comparable and in most cases even outmatch the most expensive digital cameras. My first rolls where shot on a Praktica manual camera, I have learned more about photography on that camera than I ever have using the most advanced software and high-end medium format cameras with digital backs.

What do you do to make your ideas into photographs and not just have them to fade away?

Well, for most of my photos, I let the medium tell me where to shoot and what to shoot. I love this, it's like a conversation between me and the world, and I love taking photos which speak to me. More recently I began working with girls, trying to create a particular atmosphere or say something through the photos, which has been quite a challenging process for me as I’m more into catching moments. Setting something up means I have to do a lot of different things to make a photo that says what I want it to say and also looks good enough for me to publish. I’ve made a few shoots and I am getting more and more confident, but right now I usually get only 30% of what I initially wanted. What I think is the most important is to keep shooting, a lot of times a day before a shoot I have doubts, saying "eh, I don't really feel like shooting" or "I don't wanna take my camera with me today" but then at the end of the day I am always grateful I did. And I always realize what awesome moments I would have missed if I didn't make an effort to take the camera with me.

What are your long term goals regarding photography?

I think my long term goal is to find a balance between doing what I like and finding a way to support it financially. Photography is very expensive and there's a lot of toys which we all want and I want to get to play with them without having to compromise artistically.

 

For more information about Andi and his amazing photographs please visit: hexagonesun.tumblr.com

© Copyright Andi Singer 2014 All Rights Reserved for all photographs featured in this post.