INTERVIEW: fotografka Federica Santolamazza - "...nefotografuji pro peníze, ale pro sebe."

federica-santolamanza-fotografka-fotografie-rozhovor-fotografovani-interview-odcloneno-foto-02.jpg

Třebaže říká, že její pokusy o malbu na plátno neskončily úspěšně, její autoportréty připomínají obrazy. Světlo, kompozice i atmosféra diváka vtahují do zobrazeného příběhu a na dlouhé chvíle jej nepustí...

federica-santolamanza-fotografka-fotografie-rozhovor-fotografovani-interview-odcloneno-foto-p.jpg

FEDERICA SANTOLAMAZZA je dvacetiletá fotografka a studentka komunikačních věd z Říma, kde se narodila a kde do dnešního dne žije. K fotografování se prý dostala jen náhodou, nicméně se do tvorby fotek zamilovala a dnes si bez toho nechce svůj život ani představit. Za dvacet let svého života měla možnost procestovat velkou část světa, navštívit místa a potkat lidi, o kterých se jí ani nesnilo, a což vedlo k jejímu nemalému růstu jak po osobní, tak fotografické stránce. Dnes fotografuje hlavně pro svou rodinu a pracuje na tvorbě jejich vizuální historie.

Co tě inspirovalo k tomu, abys začala tvořit umění s pomocí svého fotoaparátu?

Fotografovat jsem začala, když mi rodiče koupili můj první digitální kompaktní fotoaparát. Bylo mi tehdy 14 nebo 15, a třebaže jsem úplně nevěděla proč, cítila jsem potřebu fotografovat. Po několika letech jsem si konečně uvědomila, že fotografuji proto, abych si, co nejvíce to půjde, pamatovala a to nejen věci o sobě, ale i o lidech, které z celého srdce miluji. Jednoho dne, až mi bude 90, bych se ráda ocitla v místnosti plné těchto fotografií a i kdyby mi paměť už tak nesloužila, ráda bych se podívala na všechny své fotky a znovu prožila chvíle, které jsem v průběhu cesty, jíž nazýváme životem, zaznamenala.

federica-santolamanza-fotografka-fotografie-rozhovor-fotografovani-interview-odcloneno-foto-03.jpg

Proč fotografuješ nyní?

Nyní fotografuji ze stejných důvodu jako před lety a také pro extrémně silnou lásku a vášeň, jež v souvislosti s tímto uměním pociťuji. Chci se vyjádřit; své pocity, způsob, jakým vidím svět, i co zažívám každý den. Ráda bych vyjádřila, jak jednoduchý a přitom komplexní lidský život může být, a také ukázala druhým, kdo jsem.

Živíš svého uměleckého ducha a svou kreativitu pouze fotografováním?

Přesně tak, nicméně si myslím, že ve světě, kde se člověk může oddat téměř čemukoliv a například malovat, je to trochu ostuda. Cítím se trochu jako idiot - třebaže jsem vyzkoušela mnohé, pokaždé jsem skončila se špatnými výsledky. A proto jsem se nakonec rozhodla svou kreativitu vyplnit pouze fotografováním.

federica-santolamanza-fotografka-fotografie-rozhovor-fotografovani-interview-odcloneno-foto-04.jpg

Pociťuješ potřebu se specializovat resp. tvořit fotografie spadající do určitého fotografického žánru?

Už uplynuly přibližně dva roky od doby, kdy jsem se rozhodla zaměřit na autoportréty. Stal se z toho úžasný proces objevování sebe sama i mé vášně směrem k fotografování. Možnost se vyjádřit resp. vyjádřit své bytí je báječná a pokaždé, když tak udělám, cítím se velmi dobře. Kromě toho však také moc ráda fotografuji krajiny. Na světě je tolik krásných míst a já bych je jednou nejraději a úplně všechny navštívila.

Kde a jak sdílíš své fotografie s okolním světem?

Většinou používám Flickr, Instagram, 500px a See.me. Instagram me pro mě velmi důležitý, neboť tam nejlépe mohu poznat ty, kteří mají rádi fotografie. A to mi pomáhá růst jako fotografce.

federica-santolamanza-fotografka-fotografie-rozhovor-fotografovani-interview-odcloneno-foto-05.jpg

Jakou největší překážku na cestě za tvorbou dobrých fotografií jsi musela překonat, nebo stále překonáváš?

Myslím, že největší překážkou při fotografování autoportrétů je nutnost překonat stud a duševní blok, který mnozí máme, když máme naše pocity a city vystavit a odiv. Chce to čas, ale jakmile se ti to podaří překonat, tvé sebevědomí poroste. Ve fotografování obecně by člověk měl vědět proč a co fotografuje a nefotit jenom protože jinak by se jinak nudil, nebo protože musí.

Vyděláváš si tvorbou fotografií? Co děláš, aby se z toho stalo něco pravidelného a ne pouze ojedinělá událost?

Nevydělávám, třebaže jsem prvně chtěla resp. v to doufala. Pak jsem si ale uvědomila, že nefotografuji pro peníze, ale pro sebe.

federica-santolamanza-fotografka-fotografie-rozhovor-fotografovani-interview-odcloneno-foto-06.jpg

Mnozí fotografové říkají, že kdyby měli lepší vybavení, tvořili by lepší fotografie. Zažila jsi někdy tento pocit?

Minimálně jednou za rok se mi dostaví paranoia a mám tendenci kupovat nové objektivy. Za několik dní si však pokaždé uvědomím, že je vlastně nepotřebuji. Myslím, že není pravdivější věty než "Dobré vybavení nedělá dobrého fotografa." Potřebuješ dobré srdce a dobré oko.

Co děláš, aby tvé nápady nezapadly a staly se z nich fotografie?

Jakmile mě něco napadne, trávím několik dní tvorbou náčrtů, přemýšlením a plánováním, jak to všechno půjde. Někdy to však trvá jen několik hodin. A čas od času se mi stane, že, co jsem si naplánovala, úplně nefunguje, a tak celý proces opakuji znova. Své poznámky a nápady si vždy nechávám pro sebe, neboť jsou velmi osobní.

federica-santolamanza-fotografka-fotografie-rozhovor-fotografovani-interview-odcloneno-foto-01.jpg

Jaké jsou tvé dlouhodobé plány s fotografováním?

Nejvíce ze všeho chci být, rok od roku a pokaždé více a více, úspěšná v komunikování s těmi, kteří se dívají na mé fotografie. Chci vyprávět příběhy a vyjadřovat emoce stále jiným způsobem. Chci aby má tvorba byla vždy osobní a nikdy kýčovitá, a tak neustále poslouchám jinou hudbu, dívám se na různé filmy a hodně čtu... tedy když nemám zkouškové a univerzitě.

 

Zaujala vás tvorba a slova dnešní fotografky? Více najdete na: flickr.com/photos/54998957@N02

© Copyright Federica Santolamazza 2014 Všechna práva vyhrazena pro všechny fotografie v tomto článku.

klikněte pro více informací o tomto projektu a již publikováné rozhovory

Stojí toto interview za TWEET twitteru, LIKE na facebooku či +1 na Google+? Tlačítka jsou kousek níž vlevo.

 

the-best-foto-thing-odcloneno.png

FEDERICA SANTOLAMAZZA is a 20 year old photographer and a Communication Sciences university student, born in Rome, Italy. Federica says she got into photography almost on a whim, however she fell in love with making photographs and doesn't want to imagine her life without it. As an extensive traveler she had the opportunity to visit many places and meet various people around the world which lead to her immense growth as a person as well as a photographer. She dedicates her work to her family and the eternal beloved memory of them.

Who or what inspired you to take your camera and start making art?

I think I was about 14 or 15 years old when I started taking pictures. It was around the time when my parents bought me my first digital compact camera and even though I didn't know why at the time, I felt a need to take photos. A few years later I finally realized that I take photographs to as much as possible remember things about myself and the people I love with all my heart. One day at the age of 90 years old I'd like to find myself with all the pictures I had taken in my hands and even if my memory wouldn't be as sharp anymore, I'd like to look at the photos and be able to feel and recognize all the moments I had once enjoyed during the long trip we call life.

Why do you make photographs now?

Now I take photos for the same reasons I've felt years ago and for the same extreme love and passion for this art. I want to express myself; my feelings, the way I see the world and what I experience everyday. I want to be able to express the simplicity as well as the complexity of a human life and show who I am.

Is photography your sole creative outlet?

Yes, it is for me, but I think it's a shame. There are so many creative things one can do, such as painting, in this world. However I feel like an 'idiot' as even though I've tried to do something else many times, I always ended up with bad results! Therefore I dedicated all of myself to photography.

Do you feel a need to specialize in a specific genre of photography?

It's been about two years since I focused on self-portraits. It's been a great process of discovering myself and a crucial turning point in regards to my passion. I think it's wonderful to be able to express one's being and every time I do so, I feel really good. Anyway, I also love to take landscapes pictures. There are so many wonderful places in this world and I really want to visit all of them!

How and where do you share your photographs with the world?

I mostly use Flickr, Instagram, 500px and See.me platform! The second one is very important for me to relate to those who appreciate photography. They help me to grow as a photographer!

What was the most difficult obstacle you had to overcome to make a good photograph?

I think the biggest obstacle in self-portrait photography is to overcome your shyness and the mental block each of us can have when we have to put our feelings in front of everyone. It takes some time but once you succeed your self-esteem will grow. In photography in general I think one needs to be sure of why and what he wants to photograph, and do not do it out of boredom or duty.

Are you making any money through your art? If so, what do you do to make it last and not to be it just a one time thing?

No, I do not. At first I wanted, or hoped, but then I realized that I don't do it for money. I do it for me.

Have you ever felt like not having good enough equipment was stopping you from making good photographs?

At least once a year I experience moments when I get the paranoia: oh my, I have to buy that lens!! Then after a few days I realize that in fact I actually don't need it. I think there is a saying that would be more true than 'Good equipment does not make a good photographer.' You have to have a good heart, and a good eye.

What do you do to make your ideas into photographs and not just let them fade away?

When a new idea comes to me I spend a few days making sketches, thinking and planing how it will work. Sometimes it lasts only a few hours. And from time to time it happens that I'm not satisfied with what I created... then I try again. I always keep my notes and my ideas away from the eyes of other people as they are very intimate.

What are your long term goals regarding photography?

My biggest desire is to always succeed; year after year, and always bigger and bigger, in communicating with those who look at my photographs. I want to tell stories and express emotions in different manner each time. I want to create always personal and never corny work and so I always listen to various kinds of music, try to see a lot of movies and read often, especially when I don't have exams at the university.

 

For more information about Federica and her amazing photographs please visit: flickr.com/photos/54998957@N02

© Copyright Federica Santolamazza 2014. All Rights Reserved for all photographs featured in this post.