Každý fotograf i každý umělec tvoří občas chyby

V životě téměř každého fotografa a každého umělce, se vyskytují chvíle, kdy projekt, do kterého jsme vložili, co jsme mohli, nemá úspěch a skončí jako naše chyba. V tu chvíli je nám jedno, že chybovat je přirozené a že se jedná o důležitý proces pro vývoj našich tvořivých duší. My se tlučeme do hlavy, dobrovolně propadáme depresi a máme pocit, že každá fotka, každý obraz, každá báseň i každá socha nebo píseň druhých má úspěch a že jen my jsme selhali. Přitom čas od času dělá chyby každý! Skvěle se k tomuto tématu před několika lety vyjádřil Michael Landy svou instalací Art Bin, kterou jsem nedávno shlédl v dokumentárním pořadu televize BBC o tomto britském umělci.

Prvně v South London Gallery a poté ještě na trienále v Yokohamě nechal Michael postavit obrovský průhledný odpadkový koš, do kterého místní i zahraniční umělci přišli vyhodit své chyby, svá selhání a své neúspěchy. Musím říct, že na první pohled mi tento koncept připadal primitivní, podobně jako instalace odpadu newyorkského umělce jménem Paul Branca, jehož umění si uklízečka spletla s odpadem a vyhodila jej. Nicméně pak jsem si i já uvědomil, že jde o mnohem víc.

Landyho Umělecký koš plný selhání vytváří umění demonstrující propojenost každého z nás prostřednictvím našich chyb. Chyb, které přirozeně děláme všichni. Oči-otevírajíci však bylo vidět zástupy umělců, kteří selhali a kteří tvoří dál. To bylo úžasně osvobozující jak pro zúčastněné, tak pozorující umělce. Člověk si konečně uvědomil, že ačkoliv naše chyby často stojí nemalé investice času, energie i peněz, trápíme se jimi úplně zbytečně.

Dělat chyby není chyba, chyba je ty samé chyby opakovat.

Kupte si koš a začněte znovu. Profesor Šmok věděl, co říkal, když koš označil za nejlepšího přítele začínajícího fotografa. Chyby však dělají i veteráni, tedy pokud se své pole působnosti stále snaží rozvíjet a rozšiřovat.