INTERVIEW: fotograf BEN FRANKE - "Nic mě nezajímá víc než lidi a studium toho, co s nimi hýbe."

ben-franke-fotograf-interview-fotografie-odcloneno-01.jpg

Doufám, že jste přes víkend nezůstali v koloně či se dokonce neučastnili jedné z hromadných nehod na našich silnicích, ale naopak využili krásného sněhového počasí pro zimní sporty, radování s dětmi i dospělými a že jste také nezapomněli udělat alespoň pár fotografií. Dnes bych vám rád představil fotografa z New York City, jehož tajemné snímky s parkour umělci se poslední dobou objevují stále častěji na různých místech internetu...

ben-franke-fotograf-interview-fotografie-odcloneno-ben.jpg

BEN FRANKE je profesionální fotograf z New York City, který se narodil ve hlavním městě USA, Washington D.C., vyrosl v Německu, studoval fotografování v NYC na NYU, kde získal BFA a dnes tvoří fotografie pro The New York Times, Time Out New York, Stern Yuno, GEO, Halsbrook, IFEU, Porter Grey a dalši.

Jsem moc rád, že tě mohu dnes na odcloněno.com přivítat. Tvé fotografie mě zaujaly hned, jak jsem je uviděl, a tak si vážím toho, že si dnes o nich i o tobě můžeme povídat. Než se k nim ale dostaneme, rád bych se zeptal, jak jsi se dostal k fotografování?

K fotografování jsem se dostal, když mi bylo asi 16. Od malička jsem se zajímal o umění,  a proto když jsem během svého prvního roku na střední škole slyšel, že tamější výuka fotografování je dobrá, rozhodl jsem se zapsat na příští rok a následující tři roky jsem strávil studiem fotografování a tvorba fotografií mě stále více zaměstnávala.

Kdo nebo co bys řekl, že pomohlo ve formování tvé umělecké duše?

Měl jsem štěstí na dva skvělé učitele fotografování, kteří mě od počátku podporovali. Měli jsme malou knihovnu fotoknih, které mi skutečně pomohly vidět, co se s fotoaparátem dá dělat, vzpomínám si, že mi moji učitelé prvně půjčili knihy fotografa jménem Lee Friedlander, které mě ohromily. A později, když jsem začal fotografovat na místní první pomoci, byla mi ukázána kniha “The Knife and Gun Club” fotografa jménem Eugene Richards, jehož fotografie mě ponechaly v úžasu.

ben-franke-fotograf-interview-fotografie-odcloneno-02.jpg

Koukám, že tě od počátku zajímali spíše fotografie s lidmi, proč?

Už odjakživa rád pozoruji lidi a fotografie krajin či zátiší mě nikdy moc nezajímaly. Nic mě nezajímá víc než lidi a studium toho, co s nimi hýbe.

Takže bys souhlasil s portrétními fotografy, kteří tvrdí, že člověk by měl prvně mít lidi rád a skutečně se o ně zajímat, než přiloží fotoaparát k oku a bude uvažovat, kdy stisknout spoušť?

Samozřejmě, fotografovy nejlepší snímky pocházejí z fotografování věcí, které jej zajímají a inspirují. Určitě bys měl být zainteresovaný v tom, co fotografuješ.

ben-franke-fotograf-interview-fotografie-odcloneno-03.jpg

Co je podle tebe při tvorbě fotografie člověka klíčové a na co by si měl portrétni fotograf určitě dát při focení pozor?

Když někoho portrétuješ, snažíš se o nich zachytit něco pravdivého. A aby se ti to podařilo, je důležité přiblížit se k nim a uvést je do stavu klidu a pohody. Před tvorbou samotné fotografie je tedy třeba, abys s nimi hovořil a také je poslouchal.

ben-franke-fotograf-interview-fotografie-odcloneno-04.jpg

Souhlasím. Nyní bych se rád zaměřil na tvé akční fotografie z projektu s křídou a parkour stylem pohybu. Jak jsi se k něčemu takovému dostal?

Dění v oblasti parkour v New Yorku fotografuji již od roku 2008 a stále hledám a vymýšlím nové a zajímavé způsoby, jak chlapy fotografovat. Protože je ale fotografie pouze 2D, není snadné zprostředkovat pohyb, který vidíš, když kolem tebe skáčou. Jednou jsem si všiml konceptu fotografování tanečníků s moukou a to mě zaujalo a řekl jsem si, že to fungovalo dobře i pro parkour.

Aha..., ne křída, ale mouka... Co bylo to nejtěžší, co jsi musel při práci na tomto projektu překonat?

Nejnáročnější pro mě bylo vymyslet, jaké pohyby by měli dělat a v jakém prostředí je chci fotografovat. Některé pohyby jsou skutečně působivé, když je vidíš na vlastní oči, ale nevypadají tak dobře na fotografii.

ben-franke-fotograf-interview-fotografie-odcloneno-05.jpg

Řekl bys, že ses při práci na tomto projektu ať už od samotných sportovců nebo sám od sebe něco nového naučil a stal se díky tomu o něco lepším fotografem?

Pokaždé se snažím pohánět se kupředu a tvořit nové a zajímavé fotografie. Každé focení je pro mě naučnou zkušeností a neustále zjišťuji co funguje a co ne. Myslím, že fotografování parkour aktivit mi pomohlo s načasováním svých fotografií, neboť jsem musel být skutečně přesný, abych chlapy zbytečně neustálým opakováním toho samého neunavoval.

ben-franke-fotograf-interview-fotografie-odcloneno-06.jpg

Předpokládám, že ale i tak máš před sebou nakonec více fotografií, než hodláš publikovat. Jak resp. podle čeho u počítače vybíráš ty nejlepší snímky?

Když procházím, co jsem nafotil, obvykle některé snímky vyčnívají nad druhými. Snažím se tedy vybrat ty, co se mnou rezonují a nejlépe zprostředkovávají to, co jsem se snažil zachytit. Je takéužitečné mít při editování kolem lidi, se kterými se mohu případně poradit.

Proč, podobně jako mnozí jiní fotografové, pracuješ v projektech?

Fotografové pracují v projektech, aby mohli vyprávět příběhy a nebo zachytit něco nového, jiného. Bylo by náročné destilovat vše do jednoho snímku, a tak si to žádá celý projekt, abys zachytil, co ses rozhodl fotografovat.

ben-franke-fotograf-interview-fotografie-odcloneno-07.jpg

Pomáhá to nějak tvému kreativnímu procesu?

Ano, fotografování v projektech pomahá i mému procesu tvoření, neboť mnohé úspěšné projekty si žádají roky k jejich dokončení, a tudíž tě to nutí k obnažení tvého nápadu až na jeho základ, což je okamžik, kdy dochází k tvorbě téch nejlepších fotografií.

To zní dobře. Nakonec, než se rozloučíme, bych se rád zeptal, co děláš, aby ses jako fotograf neustále zlepšoval?

Fotím, fotím, fotím, prohlížím si pořizené fotografie a pak pokračuji ve focení. Jedinou cestou, jak se zlepšíš, je procvičování a fotografování. Ira Glass, autor The American Life projektu to skvěle shrnul v následujícím videu...

Zaujala vás tvorba a slova dnešního fotografa? Více najdete na:benfranke.com.

© Copyright Ben Franke 2013 Všechna práva vyhrazena pro všechny fotografie v tomto článku.

klikněte pro více informací o tomto projektu a již publikováné rozhovory

Stojí toto interview za TWEET twitteru, LIKE na facebooku či +1 na Google+? Tlačítka jsou kousek níž vlevo.


the-best-foto-thing-odcloneno.png

I truly appreciate I can welcome you at odcloněno.com today, Ben. Your photographs took my attention right away and I am glad we can talk about them as well as yourself today. Before we get to the knitty-gritty stuff I would like to ask: how did you get into photography?

I got into photography when I was around 16. I had always been into art growing up and during my freshman year of high school I heard that the photo program was good so I decided to sign for the next year. I spent the next 3 years learning photography and spending more and more time taking pictures.

Who or what elements would you say influenced you as an artist?

I was lucky to have two great photography teachers who encouraged me early on. We had a small library of photo books to look at which really helped me learn about what was possible with a camera. I remember my teachers at first giving me one of Lee Friedlanders books which blew me away. Later on I started photographing in a local Emergency Room and I was shown the book “The Knife and Gun Club” by Eugene Richards and was completely awe struck at the images he had captured.

I see you’ve been always more than less interested in making photographs of people, why?

I always loved people watching and never really had much interest in landscapes or still life’s. For me there is nothing more interesting than people and learning about what makes them tick.

So you’d probably agree with portrait photographers saying that one has to love people and be genuinely interested in them before raising a camera to make a photograph, correct?

I do agree with that. As a photographer your best images come from shooting things that you’re interested in and that inspire you. You should be genuinely interested in whatever you.

What would you say are the key elements in people photography and what should a photographer be aware of to make a successful image?

When taking someone’s portrait you are trying to capture a truth about them. To do that its important to connect with them and make them feel at ease. You have to talk with and listen to them before even taking a picture.

I recently noticed the parkour & chalk project, how did it start?

I have been involved with shooting the parkour scene in New York since 2008. I’m always looking for new and interesting ways to shoot them. Since photography is a 2D medium its a challenge to really convey the movement that you see when they are actually jumping around. I had seen the concept of using flour to photograph dancers and I thought it would translate well to parkour. 

Alright, so it's flour and not chalk... Was timing the shot the most difficult part of making the photographs? If not, what was?

The most difficult thing for me was figuring out what moves they should do and what environment I wanted to shoot in. Some moves are very impressive in person but don’t lend themselves that well to creating a striking image.

Is there something you learned from this project? Did the parkour guys taught you or did you realize something that made you a better photographer after you finished the project?

I’m always trying to push myself further and create new and interesting images. Every shoot I do is a learning experience about what works and what doesn’t. I think photographing parkour has helped me in timing shots. Since I don’t want to tire out the parkour guys by having them do a move over and over again its important that I capture it within a few shots.

I am sure you take more than one photograph of each subject, how do you decide which photo is the best one when you are editing your work?

When going over the images I took there are usually some that just stand out above the others. I try and pick the images that resonate with me the most and that best convey what I was trying to capture. When editing its also very helpful to have other people around to bounce ideas off of.

Why do you (as many other photographers do) work in projects?

Photographers work in projects so they can tell a story or capture something new and different. It would be hard to distill that into just one image so it takes a whole project to capture whatever it is that you set out to do.

Is it helping your creative process in any way?

For me working in projects does help the creative process. That’s because a lot of successful projects take years to complete so it forces you to distill an idea down to its core and that is when the best images are produced.

And my last question: What do you do to make yourself a better photographer?

Shoot, shoot, shoot, look at your pictures, and then shoot some more. The only way to get better is to practice your craft and take pictures. Ira Glass(the creator of This American Life) has a great take on this:

 

For more information about today's photographer and his work please visit benfranke.com.

© Copyright Ben Franke 2013 All Rights Reserved for all photographs featured in this post.