Dokonalý fotograf, limitovaný stroj...

stroj-dokonalost-fotografie-fotografovani-fotograf-umeni-foto-odcloneno.png

Má dokonale vyladěný a organizovaný stroj možnost být kreativní? Je schopen podívat se na svět z jiného úhlu pohledu a ukázat lidem něco nového? Může takový stroj dosáhnout tam, kam se stejný stroj předtím nedostal?

Proč má dnešní společnost tendenci se co nejvíce podobat dokonalému, perfektně vyladěnému stroji, který se chová tak, jak jej někdo naprogramoval? Proč se všichni snaží být co nejvíce dokonalí... Vzniká snad umění z dokonalosti? A má takové umění duši?

Neměl by stroj spíše sloužit jako nástroj k tvorbě, než abychom se jím formou různých přednášek o ukončení přirozeného života snažili být? Kdy jsme se naposledy cítili natolik dokonalí, že jsme prostě museli vytvořit nějakou fotografii?

Sám za sebe mohu říct, že každá fotografie, kterou jsem kdy vytvořil a která měla u lidí úspěch vznikla z lásky, z bolesti, z nutnosti, z radosti... a snad nikdy z dokonalosti... Vaše ano? :)