INTERVIEW: fotografka Džesika Devic - " Lidé mi fotografie chválí a já si toho vážím, ale v hloubi duše vím, že bych mohla být lepší..."

dzesika-devic-fotografka-odcloneno-foto-rozhovor-fotografovani-fotografie-01.jpg

Slunce na obloze i v duši. Dnes mám pro vás rozhovor s fotografkou z Kanady, jejíž tvorba je založená pouze na využívání slunce pro její fotografie. Fotí portréty, módu, zásnuby i svatby a její fotografie jsou snadno rozpoznatelné…

dzesika-devic-fotografka-odcloneno-foto-rozhovor-fotografovani-fotografie-p.jpg

DŽESIKA DEVIC je mladá profesionální fotografka (25) z největšího města Kanady zvaného Toronto. Její láska k fotografování vzplanula před sedmi lety, když byla na střední škole. Její vnitřní síla i talent ji neustále postrkuje kupředu a její fotografie dělají radost a obohacují životy nejen jejích klientů.

Co tě inspirovalo k tomu, abys začala tvořit umění s pomocí svého fotoaparátu?

Od malička jsem milovala umění, nicméně všechno, co mě bavilo, se z mého pohledu nikdy nerozvinulo natolik, abych se tím mohla řádně vyjádřit. Na střední škole mi kamarádk koupil fotoaparát, abych mohla fotit kresby, jež jsem vytvořila. Chtěla jsem s jejich pomocí vytvořit animaci, avšak jakmile jsem si začala hrát s foťákem, opustila jsem svůj animátorský projekt a nechala se pohltit fotografováním. Byl to nový svět, nad nímž jsem dříve vůbec neuvažovala a já měla štěstí na lidi kolem sebe, kteří mi jej pomohli odhalit a také mě v něm podporovali. Včetně jednoho mladého muže, který mi věnoval můj první a dodnes můj oblíbený filmový fotoaparát. Fotoalba mých rodičů mě také inspirovali k fotografování. Ráda si je prohlížím a chci tvořit fotografie, k nimž se budu ráda vracet.

dzesika-devic-fotografka-odcloneno-foto-rozhovor-fotografovani-fotografie-02.jpg

Proč fotografuješ nyní?

Nyní fotografuji, abych dokumentovala svůj život. Pořád se bojím, že něco, jakkoliv malého, zapomenu, a tak na základě každé mnou vytvořené fotografie si mohu vzpomenout, co jsem si myslela, s kým jsem byla i co a v jakou denní dobu se dělo. Když se podívám na své předešlé fotografie, pamatuji si je, jak kdyby se to staly včera; to je pro mě něco neobyčejného. Fotografuji ale také, abych se mohla vyjadřovat, a protože mi to slovy moc nejde mé fotografie představují moje pocity, zážitky, myšlenky, sny, příběhy etc.

Živíš svého uměleckého ducha a svou kreativitu pouze fotografováním?

Ne, mám i jiné s uměním spojené aktivity, ale fotografování je zdaleka přesahuje. Je to má obsese.

Pociťuješ potřebu se specializovat resp. tvořit fotografie spadající do určitého fotografického žánru?

Ještě nevím. Připadá mi to matoucí. Věřím, že mám styl konzistentně se objevující napříč mojí tvorbou - i když se mé subjekty či fotografické žánry mění. Jakmile se mi změní nálada nebo můj zájem, mění se i můj fotografický žánr. A protože mě mnoho z nich, nechci se limitovat pouze na jeden. Záleží to tedy na mých pocitech.

dzesika-devic-fotografka-odcloneno-foto-rozhovor-fotografovani-fotografie-03.jpg

Kde a jak sdílíš své fotografie s okolním světem?

TumblrFlickrFacebookInstagramGoogle+Photovogue a Pinterest. Někdy mám pocit, že je to moc, ale v dnešní době je třeba být všude; když se chceš fotografováním živit i aby si tě někdo všimnul.

dzesika-devic-fotografka-odcloneno-foto-rozhovor-fotografovani-fotografie-05.png

Jakou největší překážku na cestě za tvorbou dobrých fotografií jsi musela překonat, nebo stále překonáváš?

Mám pocit, že své překážky stále překonávám. V počátcích mého businessu jsem fotila jenom sama a pouze pro sebe. Nyní spolupracuji s modelkami, dvojicemi, různými subjekty apod. Mou největší překážkou je vysvětlování mých ideí druhým, neboť vyjadřovat se slovy není mé forte. Co jsem už ale překonala je strach; strach z bláznivého nápadu resp. jeho navrhování druhým. Dnes jej, nehledě na to, jak může někomu přijít divný, jednoduše navrhuji, protože naše výsledky za to vždy stojí.

Vyděláváš si tvorbou fotografií? Co děláš, aby se z toho stalo něco pravidelného a ne pouze ojedinělá událost?

Ano, prodávám tištěné fotografie, fotoknihy atd., fotím svatby, zásnuby, fashion a portréty. A poněvadž mi finance přibývají po kouskách, snažím vše dobře naplánovat. Může se stát, že nedostanu zaplaceno na dlouhé měsíce, a tak je třeba, abych se postarala, že to, co mám, mi vydrží. Naštěstí nemusím moc utrácet a náš život je vcelku jednoduchý.

Mnozí fotografové říkají, že kdyby měli lepší vybavení, tvořili by lepší fotografie. Zažila jsi někdy tento pocit?

Ano. Čímž myslím, že dobrá fotografka může vytvořit dobrou fotografii s čímkoliv; ale když se neustále snažíš zlepšovat a tvé vybavení tě dopředu k dosažení tvých ideálů prostě nechce pustit, pak máš pocit, že ti brání v dosažení toho nejlepšího. Rozhodla jsem se tedy spořit a spořit a utratit docela dost za své vybavení a trvalo mi docela dlouho, než jsem se dostala do bodu, kdy mám pocit, že mám, co potřebuji, abych byla schopna své ideály realizovat. Tento proces však stál za to.

dzesika-devic-fotografka-odcloneno-foto-rozhovor-fotografovani-fotografie-06.jpg

Co děláš, aby tvé nápady nezapadly a staly se z nich fotografie?

Sepíšu si je a pak si udělám čas na jejich realizaci. Najdu lokace vyhovující mým nápadům nejlépe a vyhradím si na tvorbu celý den. Když si je nepoznamenám snadno se mi vytratí.

dzesika-devic-fotografka-odcloneno-foto-rozhovor-fotografovani-fotografie-07.jpg

Jaké jsou tvé dlouhodobé plány s fotografováním?

Abych byla lepší. Pro sebe. Lidé mi mé fotografie chválí a já si toho vážím, ale v hloubi duše vím, že bych mohla být lepší a to nikdy neskončí. Je to zároveň frustrující a uspokojující pocit.

 

Zaujala vás tvorba a slova dnešní mladé fotografky? Více najdete na:devicfotos.tumblr.com a devicfotos.ca

© Copyright Džesika Devic 2013 Všechna práva vyhrazena pro všechny fotografie v tomto článku.

klikněte pro více informací o tomto projektu a již publikováné rozhovory

Stojí toto interview za TWEET twitteru, LIKE na facebooku či +1 na Google+? Tlačítka jsou kousek níž vlevo.

 

the-best-foto-thing-odcloneno.png

DŽESIKA DEVIC is a young professional photographer (25), born and based in the largest city of Canada, Toronto. Jessica fell in love with photography about eight years ago when she was still in high school and since that time her work, fueled by her inner power as well as her amazing talent, blossomed into something which brings joy and happiness to many clients + fans all around the world on a daily basis.

Who or what inspired you to take your camera and start making art?

Since I was a kid I loved art but every type of art I was into I never seemed to progress or felt that I could express myself properly. In high school my friend bought me a camera so that I could take pictures of these drawings I had made. My idea was to make an animation with the drawings I had made. Once I started playing with the camera though I abandoned my animation project and got completely absorbed in taking pictures. It was a whole other world I had never considered. I was fortunate enough to have some very good people around who pushed me to pursue it. Including one gentleman who gave me my first film camera which is my favourite to this day. My parents photo albums also inspired me to take pictures. I love looking through them and want to take pictures that I can look back on.

Why do you make photographs now?

I take pictures now to document my life. I am always scared of forgetting things. Even little things. Every photograph I have taken I can remember what I was thinking, who I was with, what was happening, what time of day it was. I find that really special when I look back on my pictures I can remember the whole story like it was yesterday. I also take pictures to express myself. I am not one to express myself in words. I'm not very great at that. So my photos represent how I feel, my experiences, thoughts, dreams, stories, etc.

Is photography your sole creative outlet?

No. I have other creative outlets but photography surpasses the rest of them by far. It is an obsession.

Do you feel a need to specialize in a specific genre of photography?

I don't know yet. I find that confusing. I believe I have a style that is consistent through out my work - even when the subjects or genre is different. But I find when my moods and interests change then so does my genre of photography. I am interested in lots of genres and so I don't want to limit myself to just one field. It depends on how I feel.

How and where do you share your photographs with the world?

TumblrFlickrFacebookInstagramGoogle+Photovogue and Pinterest. Sometimes I feel it is too much but the generation we're in you need to cover your social media bases if you're to make a living from it and have someone notice you.

What was the most difficult obstacle you had to overcome to make a good photograph?

I feel like I am still overcoming obstacles. Beginning of my business I took my pictures solely for myself. Which meant working by myself. Now I work with models, couples, subjects, etc. My obstacles are conveying my ideas to others (since I am not one to describe best with words). Some things I have overcome is fear. Fear of having a ridiculous idea and suggesting it. I suggest it anyway despite how awkward the subject may feel about it, because the results are always worth it.

Are you making any money through your art? If so, What do you do to make it last and not to be it just a one time thing?

Yes I am. I sell prints, photo books, etc. I also shoot weddings, engagements, fashion, portraits. And I just make sure to budget my money since it comes in lumps. I could not get paid for months on end so I have to make sure with the money I do have I make it last. Fortunately my expenses are low and we live quite simply.

Have you ever felt like not having good enough equipment was stopping you from making good photographs?

Yes. I mean, a good photographer can take a good picture with anything. But when you are constantly pushing yourself to do better and your equipment is holding you back from pursuing your ideas then I have felt that it was preventing me to do my best. I've saved and saved and paid some pretty pennies for my equipment now. It has taken a long time to get to the point where I feel like I have the proper equipment to properly execute ideas but the process is worth it.

What do you do to make your ideas into photographs and not just have them to fade away?

I write them down and make sure I set aside time to do my ideas. I will locate spots that fit my ideas best and set aside a whole day to do it. If I don't write them down they can get easily lost.

What are your long term goals regarding photography?

To be better. For myself. People will tell me they love my pictures and I always appreciate that. But I know I could do better and that will never end. It's frustrating and satisfying all at the same time.

 

For more information about Džesika and her amazing photographs please visit: devicfotos.tumblr.com or devicfotos.ca

© Copyright Jessica Devic 2013 All Rights Reserved for all photographs featured in this post.