INTERVIEW: fotograf Sam Scholes - "Film na tebe klade kreativní omezení s potenciálem, udělat z tebe VÍCE kreativního fotografa."

Sam-Scholes-fotograf-utah-rozhovor-urbex-odcloneno-01.jpg

Přeji vám krásné a slunečné pondělí a vítám vás u dalšího informacemi nabitého rozhovoru s talentovaným fotografem. Jeho fotografie si s radostí prohlížím na G+ každý den, a tak jsem byl moc rád, že souhlasil s dnešním interview, ve kterém se s námi podělí o několik tipů o lidech, opuštěných místech a fotografování obecně.

sam-scholes-photographer.png

SAM SCHOLES se živý jako obchodní zástupce softwarové firmy, jejichž produkty nabízí lidem z různých průmyslových odvětví a pomáhá jim být více produktivní. Ve svých volných chvílích však sbírá fotoaparáty, fotografuje svatby či podnikové večírky a hlavně objevuje odlehlá a opuštěná místa jako stará divadla, nemocnice, ústavy pro duševně choré, … kde tvoří dechberoucí fotografie.

Pojďme začít hezky od začátku, jak jsi se dostal k fotografování?

Fotografie tvořím už od malička. Můj taťka mě tehdy naučil používat můj první 35mm SLR fotoaparát značky Nikon a od té doby jsem nepřestal fotografovat. Prostřednictvím svých fotografií se vždy snažím podělit se o něco o mně, o místech, která jsem navštívil . věcech, jenž mě zajímají. A protože si nemyslím, že se můj přístup k focení někdy změnil, navždy budu fotografem.

Sam-Scholes-fotograf-utah-rozhovor-urbex-odcloneno-02.jpg

Kromě tvého otce, který tě uvedl do světa fotografie, kdo, bys řekl, že tě ještě jako fotografa ovlivnil?

Myslím, že jsem ovlivněn příliš mnoha lidmi, než abych byl schopen je všechny vyjmenovat, navíc mě inspirují stále nové věci a díky webu mám k dispozici konstantní, téměř nekonečné množství kreativních, inspirujících a úžasných fotografií. Jsem členem flickr komunity od roku 2005, a za tu dobu jsem tam získal nespočet pozitivního feedbacku od ostatních fotografů, který mi za ta léta dodává na sebedůvěře. Moc rád cestuji a poznávám nová místa, což mě také pokaždé ovlivní. Zajímám se však i o ostatní druhy umění, jako je malování, keramika a sochařství, které mě také zajisté inspirují.

Líbí se mi, že se neuzavíráš pouze do světa fotografie a čerpáš inspiraci i z jiných částí tvého života, koho bys však zařadil mezi fotografy, jejichž tvorba tě inspiruje?

Mezi mé oblibené fotografy patří Joe McNally, Ansel Adams, Diane Arbus, William Eugene Smith a Brett Weston a také mnoho fotografů a fotografek na flickru a 500px. 

Sam-Scholes-fotograf-utah-rozhovor-urbex-odcloneno-03.jpg

Vím, že jsi studoval antropologii a že jsi byl fotografovat v Peru. Studoval jsi tedy fotografování ve škole, nebo jsi praktikující samouk?

Primárně jsem samouk, i když jsem absolvoval několik kurzů na střední a vysoké škole, kde jsme se naučili základy fotografování a jeho historii. Nicméně o tom, co znamená tvořit dobré fotografie jsem se, dle mého názoru, dozvěděl až potom, co jsem se vydal ven a neustále fotografoval. Myslím, že člověk se musí snažit, snažit a pak ještě trochu snažit a občas se na něj štěstí usměje a vytvoří skvělou fotografii. Nemyslím si, že by fotografování bylo něco, co se můžeme naučit ve škole.

Souhlasím, že škola člověku dá základy a spíše jej nasměruje, než aby z něj vytvořila hotového fotografa. Co pravidelně děláš, aby ses jako fotograf neustále zlepšoval?

Cestuji a objevuji nové subjekty. Díky tomu mám stále nové věci k vidění a fotografování a to mě pomáhá nevyhořet. Když se někdy cítíš na dně s inspirací k fotografování, sedni do auta, na vlak nebo do autobusu a vydej se objevit něco nového.

Sam-Scholes-fotograf-utah-rozhovor-urbex-odcloneno-04.jpg

Mezi mnoha skvělými fotografiemi opuštěných míst, jsem si také všiml fotografií lidí. Co tě u focení lidí drží?

Lidé jsou zajímaví.

To rozhodně. :) Co by podle tebe měla dobrá portrétní fotografie obsahovat?

Zajímavý a poutavý subjekt a také si myslím, že i kontext ukazující člověka v jeho prostředí či dělajícího svoji práci, může být důležitý.

Sam-Scholes-fotograf-utah-rozhovor-urbex-odcloneno-05.jpg

Taková věc může určitě pomoct, jak ale člověk docílí toho, aby lidé na jeho jeho fotografiích vypadali klidně a uvolněně?

Nejsem si úplně jistý, ale předpokládám, že jsou v pohodě a ve skvělé náladě, neboť já jsem také v klidu a skvěle naladěný, když je fotografuji. Myslím, že tvoje přítomnost jako fotografa nastavuje celou atmosféru.

Jak se říká, fotoaparát se dívá oběma směry, že?! Co by podle tebe měl fotograf dělat, když pracuje s ostatními lidmi, a čeho by se měl určitě vyvarovat?

Měl by být milý a chovat se přirozeně. Měl by se seznámit se svým subjektem a povídat si s ním. Měl by si udělat čas na to, aby ukázal svoji vděčnost, že si si svého subjektu váží. Na druhou stranu by neměl být drzý či dokonce nepřátelský a chovat se ke svému subjektu jako k věci. A určitě by neměl zneužívat toho, že může někoho fotografovat. 

Sam-Scholes-fotograf-utah-rozhovor-urbex-odcloneno-06.jpg

Nemohu jinak, než s tebou souhlasit. Rád bych se teď zastavil u tvých fotografií vnitřků opuštěných budov, jejichž fotografie, které sdílíš online, mě vždy upoutají a já si představuji tisíce příběhů, které se tam mohly stát. Jak jsi se vlastně dostal k objevování a fotografování opuštěných míst?

Zvědavostí. Více než kvůli čemukoliv jinému, předpokládám, že jsem začal fotografovat opuštěná místa hlavně proto, že jsem byl zvědavý. Chtěl jsem vědět, k čemu ta budova sloužila a zajímalo mě, co bych uvnitř viděl a co by mě tam mohlo překvapit.

Je takové prozkoumávání nebezpečné?

Objevování opuštěných budov je, nebo alespoň může být, nebezpečné. Mnoho budov bylo opuštěno právě proto, že nejsou vhodné k obývání. Mají nestabilní podlahy a stropy a můžou obsahovat i toxické složky jako olovo či azbest a jim podobné. Nehledě na rezavé hřebíky, zvířecí exkrementy a svéhlavé bezdomovce. V opuštěných budovách na člověka číhá mnoho potenciálních nebezpečí, a tak je velmi důležité být při focení opatrný, mít vhodné oblečení a zdravý rozum.

Co bys konkrétně fotografům se zájmem o tento žánr doporučil?

Nikdy nechoď sám. Vždy si vezmi dobré a pevné boty - nejlepší jsou pohorky - a také nezapomeň na svítilny a záložní baterie. A pokud si nejsi jistý čistotou vzduchu, respirační rouška je skvělý nápad.

Sam-Scholes-fotograf-utah-rozhovor-urbex-odcloneno-08.jpg

Zatím jsem nikdy opuštěná místa neprozkoumával, ale teď mám alespoň trochu představu, co a jak bych potřeboval. Co by fotograf určitě v opuštěných divadlech, blázincích, ... neměl dělat?

Neměl by se propadnout dírou v podlaze! :)

Sam-Scholes-fotograf-utah-rozhovor-urbex-odcloneno-07.jpg

To je dobrá technická... :) Než se však rozloučíme, rád bych se tě zeptal na tvou volbu fotografování na film. Co tě přimělo vedle focení digitálně neopustit analogový svět?

Sbírám filmové fotoaparáty, právě teď jich mám něco přes šedesát a baví mě fotit na film, protože samotný proces focení na film je jiný, pomalejší a více zaměřený na metodologii. V dnešní digitální době je až příliš jednoduché udělat přiliš mnoho fotografií nějakého subjektu a zjistit, že jsi stejně pořád nezískal ten “perfektní snímek”. Film tě, podle mě, kvůli jeho omezení nutí zpomalit, dát si dostatek času a zaměřit se na zkomponování celého snímku, než zmáčkneš spoušť. Když fotíš na film, víš, že máš určitý počet snímků - 12, 24 nebo 36. A to je vše! Film na tebe klade kreativní omezení, které má potenciál, udělat z tebe VÍCE kreativního fotografa. 

 

Zaujaly vás fotografie a slova dnešního fotografa? Více najdete na: Google+ či jeho osobním webu.

© Copyright Sam Scholes 2012 Všechna práva vyhrazena pro všechny fotografie v tomto článku.

klikněte pro více informací o tomto projektu a již publikováné rozhovory

Stojí toto interview za TWEET twitteru, LIKE na facebooku či +1 na Google+? Tlačítka jsou kousek níž vlevo.