FOTO MISE: Tipy k fotografování - DĚTSKÝMA OČIMA

Poslední dobou uvažuji nad tipy, které každé dva týdny pro vás připravuji. Dříve jsem se snažil postihnout zadané téma v co největší šíři a nic nevynechat, nicméně posledních několik týdnů jsem začal být o trochu méně obecný a zaměřuji se spíše na jeden úhel pohledu, abych těm z vás, které nic nenapadá pootevřel oči či vás alespoň vyslal určitým směrem, aniž bych ostatní zbytečně ovlivňoval či jim dokonce bral vítr z plachet. Protože to bych nerad. Dejte mi tedy prosím vědět, co vám vyhovuje více a já se pokusím, jak nejvíce to bude možné, vyhovět. A nyní již k fotografování DĚTSKÝMA OČIMA:

Pobyt v dětském světě a práce s dětma obecně mě osobně velmi baví, protože se jim téměř vždy podaří mi ukázat "obyčejné" věci, jenž běžně přehlížíme, v neobyčejném světle. Ať už fotím dětské portréty do knih či na zdi rodinných domů jejich rodičů a prarodičů nebo se procházím po ulici a najednou vidím situaci, jenž mě zaujme, vždy se vžiji do bezstarostného světa plného objevování nových věcí, radosti ze života a lásky ke každé maličkosti. A právě to bych chtěl, abyste si při fotografování pro tuto foto misi prožili a užili. 

Nerad bych vás však posílal na dětské hřiště, abyste mířili fotoaparátem na cizí ratolesti a potenciálně vás dostal do nepříznivých situací. Třebaže takový přístup je možný a při domluvě s přítomným rodičem a vysvětlením situace, že jsme fotografové a že jim fotografie rádi poté zdarma zašleme by nemuselo končit rozhovorem s policií a mohlo vést ke skvělým fotografiím i novým klientům, sám jsem to nikdy nezkoušel. Většinou se k focení dětí dostávám poněkud jinak - jsem osloven jejich rodiči, kteří o mě slyšeli od přátel, jejichž rodinu jsem fotografoval a to je pro mě vedle street focení ideální situace. 

Věřím, že jsme asi všichni už nějaké to dítko před fotoaparátem někdy měli a není to pro nás neobvyklý subjekt, nicméně za dobu své práce s nimi jsem se naučil několika věcem, které bych vám dnes chtěl předat:

  • Čím mladší subjekt, tím snadněji vnímá vnitřní rozpoložení fotografa a chová se jako jeho emocionální zrcadlo.
  • Rodiče se často snaží pomoct a někteří to skutečně umí, nicméně mnohdy to vede k desorientaci dítěte, které pak neví, kam se dříve podívat.
  • Dětem je nutné dát volnost pohybu, ale stanovit jasné hranice, za které by nemělo jít.
  • Fotograf by po dobu focení měl být v rozhodující pozici, ale nehrát si na rodiče.
  • Výchova je na rodičích, ale vzájemný respekt fotografa a jeho subjektu se jich netýká, třebaže v krajních situacích je dobré výhovného rodiče využít.
  • Podobně jako výchova formou zákazu a příkazu často nevede k dobře vychovaným dětem, s fotografiemi je to podobné.
  • Ditě musí focení bavit, a proto z celé aktivity udělat hru vede k úžasným záběrům.
  • Každá dobrá fotografie je postavena na respektu fotografa k subjektu a subjektu k fotografovi.

A to je přibližně vše. Když mě téma současné foto mise DĚTSKÝMA OČIMA napadlo, neměl jsem tušení, jestli mi jde o fotografování dětí, a nebo světa, jenž naši malí přátelé kolem sebe vidí. Nakonec jsem si však řekl, že vás nechám si vybrat a zpracovat toto téma po svém, protože množství různých fotografií a úhlů pohledu, které ve foto misích každých 14 dní prezentujete je dechberoucí. Už teď se nemůžu dočkat. Své fotografie prosím přidejte do našeho flickr foto poolu nejpozději do 17.7.2012 a označteje TAGem odclonenoFMdeti.