INTERVIEW: fotograf Curtis Eberhardt - o fashion fotografování, práci s modelkami a experimentování

Curtis-Eberhardt-fashion-fotograf-moda-rozhovor-tipy-fotografovani-odcloneno-01.png

Přeji vám krásný den a vítám vás u dalšího rozhovoru s kreativním a talentovaným fotografem. Dnešní fotograf se specializuje na fotografování fashion snímků a práci s modelkami z agentur, s nimiž navazuje, jak on říká, kouzelné pouto a společně tvoří dechberoucí fotografie.

CURTIS EBERHARDT je profesionální módní fotograf z New York City, který tvoří pro fashion časopisy doma v USA i v zahraničí. Jeho vzdělání v akademickém malířství, které získal na New York University a Art Institute of Chicago se promítá i do jeho módních i beauty fotografií, převážně v oblasti kompozice a dramatickém užití barvy.

Vítej na odcloněno.com, těší mě, že tě tu můžu přivítat. Pojďme však rovnou k věci: jak se akademický malíř dostane k profesionálnímu fotografování?

Chodil jsem na uměleckou školu, kde jsem převážně studoval malování a částečně i fotografování, což byl pro mě tehdy pouze okrajový zájem... tedy až do té chvíle, kdy se mi narodila dcera. Jakmile jsem viděl mou dcerku na fotografiích mé sestry, skvělé fotografky ze San Francisca, byl jsem jak ohromen, tak i inspirován. Rozhodl jsem se tedy zanořit do focení hlouběji a také začal fotografovat.

Curtis-Eberhardt-fashion-fotograf-moda-rozhovor-tipy-fotografovani-odcloneno-02.png

A to bylo v době, kdy ještě nebyly digitální fotoaparáty, že?!

Přesně tak. Naštěstí jsem však potkal velmi znalého francouzského fotografa, který mi pomohl se v oboru fotografie vzdělat více, vysvětlil mi jaké fotoaparáty bych měl používat i jak vyvolávat film a černobílé fotografie a dokonce byl i tak štědrý, že mi půjčil své Leica a Rolleiflex fotoaparáty. A aby toho nebylo málo, umožnil mi přístup do jeho temné komory, kterou měl ve svém studiu.

Jak jsi se dostal k fotografování modelek?

Časem jsem fotografování své dcery rozšířil o fotografování modelek, které jsem dříve maloval. Jedna z nich, také Francouzska byla také velmi významná pro mé fotografické vzdělání, neboť se z ní nakonec vyklubala vizážistka a její přítel mě naučil používat záblesková zařízení.

Opustil jsi tedy malování pro fotografování kompletně?

Ve svém jádru stále cítím, že mé kořeny a láska k malování stále sahají hlouběji, než fotografování a jsem moc rád, že můj kreativní akt není pouze o nasměrování předmětu, v tomto případě fotoaparátu, stisknutí spouště a vytvoření celého kouzla okamžitě. Je to pro mě o hlubším procesu, který není vždy snadný a okamžitý, třebaže instantní tvorba je skvělá.

Proč by to nemělo být snadné?

Protože pokud jsi alespoň zpoloviny talentovaný a máš před sebou úžasnou modelku, může se ti zdát, že tvorba hezkých fotek je jednoduchá.

Curtis-Eberhardt-fashion-fotograf-moda-rozhovor-tipy-fotografovani-odcloneno-03.png

Kdo nebo co bys řekl, že tvou uměleckou duši ovlivnilo?

Ovlivnili mě fotografové, které obdivuji, například Guy Bourdin, jehož fashion snímky vyčnívaly a nebyly jako ty ostatní, které ztrácely smysl, jakmile byly vytrženy z kontextu módního časopisu. Původně jsem se zajímal čistě o fashion fotografování, nicméně nakonec jsem se rozhodl pokusit se rozšířit svůj obzor a vytvořit něco více uměleckého, nebo se o to alespoň pokusit. A tak se obvyle snažím přidat podtext sexuality a intelektu do svých více úspěšných fotografií, i když se může jednat i pouze o jejich náznak. A můj poslední velký vliv představuje kinematografie. Miluji skvělé filmy a filmaře jako je například Wong Kar Wai, což mě často vede k filmovému vzhledu mých fotografií.

Jak moc bys řekl, že ti formální vzdělání v akademickém malířství pomohlo ve fotografování?

Pomohlo mi to, když jsem začínal dělat pokroky. Když jsem kreslil modelku, nechávál jsem se pohltit procesem kompozice a času. Kreslení a malování je časově náročná procedura a to člověka limituje.

To si dokážu živě představit....

Přesně tak a právě spontánnost fotografování mi dává něco unikátního, co malování prostě nedokáže. Samozřejmě, že můžu namalovat rychlý obraz, ale podle toho to i bude vypadat. Fotografie mi však umožňuje vytvořit velmi detailní kompozici a zachytit náladu a moment, který nemůže být jinak zaznamenán. Stále mě zajímá design a kompozice fotografie, což vyplývá z mého malování a nezajímá mě to z pohledu formální kompozice nebo třeba jako malíře jménem Mondrian, ale více z intuitivního hlediska. Všichni skvělí fotografové mají vnitřní smysl pro kompozici i design, který se kromě základů v podstatě nedá naučit. Podívej se na fotografy jako André Kertész a Henri Cartier-Bresson. Jejich kompozice jsou sexy a vůbec ne nudné.

Ovlivnilo studium malby a obrazů i to, jak vnímáš barvu?

Barvy upravuji při post-processingu, za což pravděpodobně vděčím učebnici umělce jménem Joseph Albers s názvem Interaction of Color více než čemu či komukoliv jinému. A samozřejmě jsem získal i mnoho poznatků z prohlížení si a studia mnoho obrazů, což jsem se také snažil převést do svých fotografií.

Curtis-Eberhardt-fashion-fotograf-moda-rozhovor-tipy-fotografovani-odcloneno-04.png

To jsou skvělé tipy, co děláš v současnosti, aby ses jako fotograf neustále zlepšoval?

V tuto chvíli hodně pracuji s modelkami z agentur. Fotím často jenom jednu a sám, bez týmu lidí, jelikož jsem zjistil, že kreativita, která se dostaví, když jsem s modelkou sám, se nedostavuje v případě, že mám kolem sebe stylisty, vizážisty, kadeřníky. Oni mě často přerušují a věnují příliš mnoho pozornosti prvkům módní fotografie, které však nedělají z dobré fotografie skvělou. Někdy je však kolem sebe mám rád, třebaže takové focení je náročnější a musí být mnohem důkladněji připravené a naplánované. Focení pouze s modelkou je mnohem více spontánní a já miluji, když mohu pozorovat, jak modelka postupně ožívá až do okamžiku, kdy nastane ta pravá chvíle stisknout spoušť mého aparátu a zaznamenat to na senzor.

Co když taková situace nenastane?

Když nenastane, může být podnícena v případě, že je fotograf i amatérským psychologem. Někdy se stačí modelce duševně neplést pod nohy a nestát v cestě její kreativitě a jindy například několik vhodně zvolených slov může vytvořit co potřebuji. Atmosféra a místo, kde fotografuješ jsou také důležité. A dalším aspektem tohoto procesu focení modelky jeden na jednoho je to, že ji požádám, aby si přinesla vlastní oblečení, které odráží její osobnost, což mi umožňuje snáze zachytit něco unikátního.

Curtis-Eberhardt-fashion-fotograf-moda-rozhovor-tipy-fotografovani-odcloneno-05.png

Co by podle tebe měla dobrá fashion fotografie vždy obsahovat?

Dobrá módní fotografie by měla obsahovat všechno to, co by měla mít každá jinádobrá fotka: nepopsatelnou krásu a náznak tajemnosti, jako kdyby vznikla čistou náhodou a s pomocí kouzla. Osobně mě moc nezajímají fotografie, jež tvoří Steven Klein a jemu podobní, kteří závisí na těch nejlepších kreativních týmech na světě a až po odstranění z modelky každý detail její osobité existence ji začínají velmi monotónně pózovat. Dříve, když jsem chtěl fotit fashion a Steven tvořil pro Face časopis jeho tvorba mě tehdy zajímala, měl jsem ji rád a byl jsem jí i časopisy jako byl Face a Dutch inspirován, nicméně v dnešní době žádné takové magazíny už nejsou.

A co třeba Steven Meisel?

Steven Meisel stále dokáže být skvělý a tvořit zajímavou tvorbu jdoucí daleko za hranice fashion photography. Často se inspiruje z věcí a někdy i fotografií, které jsou zajímavější, než ty jeho. Například jeden z jeho snímků byl inspirován fotografem jménem Carlo Mollino, jehož tvorba mi přijde mnohem více zajímavá, neboť obsahuje tajemnost, sexualitu a autenticitu, má v sobě něco, co tě k ní přitáhne a navíc je téméř strašidelná, což tě vede k úváhám nad tím, jak byla každá fotografie vytvořena. Plus jeho styling je ohromný.

Curtis-Eberhardt-fashion-fotograf-moda-rozhovor-tipy-fotografovani-odcloneno-06.png

Jak by se podle tebe měl fotograf chovat, když pracuje s lidmi?

Důležitá věc, která se dostavuje se zkušenostmi, je to, aby byl fotograf uvolněný, neříkal, co nemá, a někdy je nejlepší, aby skoro nemluvil. Samozřejmě některé modelky/subjekty jsou lepší než jiné a pracovat s těmi, které mají přirozený talent, je úžasné, jelikož se můžeš mnohem více soustředit na kreativní proces a méně dirigovat a snažit se zažehnout jiskru. Focení s přirozeným talentem je více o ohni, než o malé jiskře. Se začínajícími modelkami však můžeš udělat také skvělé fotografie, nicméně prvně jim musíš pomoct přenést se přes jejich strnulost a umožnit jejich talentu, aby se projevil. Naštěstí s digitálními fotoaparáty můžeš fotit neutále, aniž bys uvažoval nad cenou každého “vyhozeného” snímku a jakmile do sebe vše začne zapadat, měl bys vidět téměř kouzelné pouto mezi sebou a tvojí modelkou a hlavně cítit její důvěru. Pokud nejsi schopen získat si důvěru své modelky, jsi velmi limitován.

Měl jsi někdy špatné zkušenosti s modelkami?

Samozřejmě, naštěstí těch špatných bylo minimální množství ve srovnání s těmi dobrými.

Co bys poradil kreativním lidem, kteří by se rádi začali zabývat fotografováním módy?

Aby se pokoušeli učit umění fotografování před a během své cesty do světa fashion fotografie. V dnešní době se setkáte se s velkou konkurencí, proti které nebudete mít šanci bez vlastní vize. K té vám však pomůže hodně a hodně fotografování a odhalování toho, co vás jako kreativní bytosti vzrušuje.

Curtis-Eberhardt-fashion-fotograf-moda-rozhovor-tipy-fotografovani-odcloneno-07.png

A na co by si měli dát pozor?

Pokud začnete tím, že se budete snažit potěšit pouze ostatní, k čemuž se často mnozí uchylují, těžko naleznete vlastní styl. Mělo by vás to bavit a neměli byste se bát experimentovat.

 

Zaujaly vás fotografie a slova dnešního uměleckého fotografa? Více najdete na: curtiseberhardt.com a curtiscape.tumblr.com.

© Copyright Curtis Eberhardt 2012 Všechna práva vyhrazena pro všechny fotografie v tomto článku.

klikněte pro více informací o tomto projektu a již publikováné rozhovory

Stojí toto interview za TWEET twitteru, LIKE na facebooku či +1 na Google+? Tlačítka jsou kousek níž vlevo.

 

the-best-foto-thing-odcloneno.png

Welcome to odcloněno.com, Curtis, I’m honored to welcome you here today. How does an academic painter get started and eventually becomes a professional photographer?

I went to art school and mainly studied painting but also took photography, but it was a secondary pursuit until the birth of my daughter. I had seen some photos that my sister took of my daughter and was inspired and impressed, as she's a great photographer in San Francisco. I then started taking some myself and decided I wanted to delve in deeper.

This was before digital, correct?

Yes, fortuitously I met a very knowledgeable French photographer who educated me in the best cameras and developing and printing black and white. He also was kind enough to lend me his Leica's and Rollieflex's. He had a darkroom in his studio which he also allowed me to use.

That’s amazing. Where did the fashion photography come from?

From taking pictures of my daughter I got interested in photographing models that I had been painting. One in particular who also happened to be French was very instrumental in my education as a photographer. She ultimately became a stylist herself and her boyfriend at the time gave me a lesson in lighting with strobes.

OK, so have you left painting for photography altogether? 

My primary love as an artist is still rooted in painting more than photography, and I love the fact that it shows that the creative act isn't only about pointing an object, in this case a camera, and pushing a button and having the magic happen instantly. It’s about a deeper process. The immediacy is great but I like to also see that the process isn't always simple and easy. 

How come?

Because if you are half-way talented and have an amazing model it can seem quite easy to take nice photos.

OK, I see. Who or what would you say influenced your artistic soul?

I have been influenced by photographers I admire, especially ones like Guy Bourdin who rise above fashion photography, which for me usually doesn't hold much interest when taken out of context of a fashion magazine. I was initially attracted to fashion photography but have tried to widen my scope and create something more artful, at least I attempt to. I also like to usually create some subtext of sexuality in the most successful pictures, even if its subtle , but usually a more intellectual type. The last big influence is cinema and I love great movies and image makers, especially filmmakers like Wong Kar Wai. I sometimes directly go for a cinematic feel in mood, lighting etc.

Would you say having a formal education in painting helped you as a photographer?

Yes, it has helped as I started to make breakthroughs when I was drawing the model and really getting consumed with the process of composition and time. Drawing and painting is a time consuming procedure and is limiting in that respect.

As a photographer I have to agree...

Exactly, it may seem obvious but the spontaneity of photography is something unique to it and not available to that degree in painting. You can make a fast painting, but it looks just like that, where as with photography you can make a very detailed composition and record of a mood and moment that cannot otherwise be captured. And as I said, I'm very interested in the design and composition of a photograph and that's a carry over from painting. I'm not interested in it in a dry way like Mondrian or formal composition, but in a more intuitive manner. All great photographers have an innate sense of composition and design that can't really be taught beyond the fundamentals, especially the ones I like as in Andre Kertesz and Cartier Bresson who can actually make compositions sexy as opposed to dull.

How did studying painting and images extensively influenced your use of color?

I adjust colors in a very subtle way in post that probably owes more to Joseph Albers's Interaction of Color than anything else. There's also the knowledge learned from looking at many paintings and seeing what works and trying to carry some of that over to photography.

Those are some great tips. What do you regularly do to make yourself a better photographer these days?

At this point I do a fair amount of work with agency models and just shoot with myself and the model. I have found that a creative process happens that doesn't occur when a team of stylists, makeup artists and hair people are present and involved. There's a lot of interruptions and emphasis on the aspects of fashion that don't necessarily create a great picture. Although its possible with all of them and its sometimes great, its different and harder and has to be planned out very well to succeed. The process with myself and the model is more spontaneous and I love the process of watching the model become alive when the moment hits her and its captured with the sensor.

Does that happen every time?

Well, sometimes it doesn't occur at all but can be instigated by being a facilitator and amateur psychologist, sometimes only getting out of the model's creative way, other times having to offer the right words to help the mood be created, also the right space and atmosphere. The other great thing about this process when it works is that I have the models bring their own clothes, so when they bring the right items its a reflection of their own personality and shows in the pictures when trying to capture something unique about the subject.

Is there something a good fashion photograph should always “have”?

A good fashion photograph should ideally have what any good photograph has, an indescribable beauty and a sense of mystery, as if it was just pure magic and chance. I'm personally not so interested in the Steven Klein type of images that are dependent on the best creative teams in the world and then the models are stripped of any of their own sense of being and posed in very monotonous ways. I was interested in his work when he did work for the Face and loved it though and was more inspired by magazines like that and Dutch in terms of wanting to do fashion photography. Unfortunately I don't think there are any magazines around as good as those two were.

And what about Steven Meisel?

Steven Meisel can still be great and interesting beyond the business of fashion. He often times though takes inspiration from things and sometimes photographers who are more interesting than his. One example was a shoot he did inspired by the photographer Carlo Mollino who to me is much more interesting and has a true aura of mystery, sexuality and authenticity. His images have something that pull you in and are almost a little scary, making you wonder how they were created. Even the styling in them is incredible.

In your opinion, how should a photographer behave while working with people?

A big thing that only comes from experience is to be relaxed and not say the wrong thing, sometimes you don't want to say much at all. Of course some models/subjects are better than others, and the ones that are natural talents are the most fun as they bring a lot to the table so that direction is fairly minimal and allows you to focus on creativity itself as opposed to trying to create a spark, its more about the fire. With beginners though you can sometimes get great photos but have to get them past the stiffness and allow their talent to unfold. Fortunately with digital you can keep taking pictures to get to this point and not see dollar signs entering into the trash can! But when it is working there should be an almost magical connection between the photographer and subject and especially a sense of trust. If you can't get the model to trust you it becomes very limiting.

Have you ever had a bad experience with a model?

Of course, fortunately for me the bad experiences with models have been minimal compared to the good ones.

What piece of advice would you give to people who are thinking of trying fashion photography?

To try and learn about the art of photography before and during the process of becoming primarily a fashion photographer. There's so much competition these days that you don't stand a chance unless you have some sort of vision, and part of it is just doing a lot of shooting and discovering what turns you on as a creative being. So if you start off just trying to please others as is often the case in the business of fashion photography you won't arrive at your personal style. That's more about having fun with it and never being afraid to experiment.

 

For more information about Curtis Eberhardt and his amazing photographs please visit his website curtiseberhardt.com and his blog curtiscape.tumblr.com.

© Copyright Curtis Eberhardt 2012 All Rights Reserved for all photographs featured in this post.