INTERVIEW: fotograf Jonathan Coe - "fotografování je velmi sobecké a přitom úžasně velkorysé"

jonathan-coe-rozhovor-fotografovani-krajiny-fotograf-odcloneno-02.jpg

Přeji vám krásný podzimní den. Nedávno jsem si na internetu všiml článku o fotografovi, který pověsil profesionální fotografování na hřebík a vrátil se zpět k amatérské fotografii s dovětkem, že to byla ta nejlepší věc, kterou kdy udělal. Neváhal jsem tedy, oslovil jej a dnes vás s radostí vítám u interview s tímto skvělým kanadským fotografem, jehož láska pro objevování přirody jej dovedla k touze sdílet krásné scenérie, jež má možnost vidět, se svými přáteli, kamarády a které díky fotografování sdílí s lidmi po celém světě.

JONATHAN COE je fotograf horal, lezec, lyžař a obecně outdoorový nadšenec, který se narodil ve městě Rossland v Britské Kolumbii a odkud se později přestěhoval do Calgary, kde spustil a časem i zavřel i svůj business komerčního a svatebního fotografa a odkud to má nedaleko do kanadských Skalnatých hor, nejen kde se může soustředit na své outdoorové aktivity s fotoaparátem v ruce.

Moc si vážím, že tě zde na odcloněno.com, blogu o fotografování nejen pro fotografy, mohu dnes přivítat. Pojďme však rovnou do toho a hezky od začátku. Jak jsi se dostal k fotografování?

Fotografování přirozeně rozšířilo mou vášeň pro outdoor a dobrodružství. Narodil jsem v malém městě v kanadské Britské Kolumbii, kde jsem měl to štěstí vyrůst v místě s okolím plným hor a téměř nekonečným množstvím přiležitostí pro lyžování, mountain biking a túry. V průběhu dospívání jsem s sebou začal brát i taťkův fotoaparát Pentax ME50 Super, abych mohl zachytit místa, která jsem navštívil a časem jsem se ze svého rodného města odstěhoval. Našel jsem si místo ve větším centru, Calgary, které se nachází na hranici kanadských Skalnatých hor, kde jsem také založil svůj business profesionálního fotografa se specializací na svatby a komerční fotografování na několik příštích let, zatímco jsem se vydával lézt po horách a lyžovat v nedalekých Skalnatých horách. Nakonec jsem se však svateb vzdal a nyní se zabývám dobrodružnou a outdoorovou fotografií čistě z lásky.

jonathan-coe-rozhovor-fotografovani-krajiny-fotograf-odcloneno-01.jpg

Když stojíš před scénou či obecně něčim, co bys rád fotografoval, co tě přiměje k tomu, abys stiskl spoušť?

Má motivace pro klikání spouště pochází z čisté touhy sdílet úžasná místa a zážitky, které jsem byl požehnán, abych navštívil. Hory mám moc rád, a tak nechci nic víc, než se dělit o tato úžasná místa s každým, kdo bude mít zájem. Mnohokrát mě neuvěřitelná krása hor kompletně omráčí a já mačkám spoušť, abych zachytil “náladu” takového místa nebo chvíle, kterou jsem díky štěstí mohl zažít. Chci vnést diváka do tohoto momentu, aby mohl zažít ty samé pocity, které jsem sám prožíval, když jsem vytvořit svou fotografii. A díky tomu jsou mé fotografie extrémně osobní. Všechny reprezentují nějaký pocit nebo emoci, jenž jsem zažil a které mě motivovaly vytáhnout fotoaparát a stisknout spoušť.

A nyní jsem já omráčen... zatím jsem asi neslyšel lepší odpověď na tuto otázku... Kdo nebo jaké elementy bys řekl, že tě jako umělce ovlivňují?

Mé primární vlivy pochází z malé podmnožiny lidí, kteří rozmazávají hranice mezi bytím jak skvělými dobrodruhy, tak i úžasnými fotografy. Zesnulý a skvělý Galen Rowell byl jedním z prvních fotografů, jejichž tvorba mě opravdu inspirovala, abych vyrazil ven a snažil se najít "tu" fotografii. Galen byl známý jak pro své lezecké dovednosti, tak i úsilí, které vynakládal, aby vytvořil jeho skvělé fotografie. Nikdo nedělá hezké fotky z gauče. Galen mě inspiroval k tomu, abych vyhledával úžasné zážitky, díky nimž budou skvělé fotografie následovat.

jonathan-coe-rozhovor-fotografovani-krajiny-fotograf-odcloneno-03.jpg

Ovlivňují tě i někteří ze současných fotografů?

Jedním z mých nedávných (a největších) je ohromný dobrodruh, fotograf a kamarád Scott Rinckenberger ze Seattlu, s nímž jsem měl možnost strávit víkend v horách před několika lety. Jeho neuvěřitelná láska k sdílení životních zkušeností, skromný přístup a vášeň pro báječnou jednoduchost žití, zanechaly významný otisk na mém životě. Od doby, co jsem ho potkal, jeho tvorba a různé výpravy mě neustále inspirují, abych si vážil toho, co je v životě nejdůležitější - lidí a zážitků.

jonathan-coe-rozhovor-fotografovani-krajiny-fotograf-odcloneno-04.jpg

Tvé odpovědi mi doslova berou dech, z čehož jsem nadšený. Co děláš, aby ses jako fotograf neustále zlepšoval? 

Právě teď se zaměřuji na bytí lepším dobrodruhem, protože čím lepším horalem, lezcem a lyžařem budu, tím více úžasných dobrodružtví budu schopný zažít a dostat se i do zřídka viděných míst. Pevně věřím, že technické dovednosti nejsou tak důležité, jak se říká. Technickou zručnost si člověk snadno osvojí a nakonec ta má stejně pramálo společného s tím, aby se z člověka stal skvělý fotograf. Aby se jeden stal skvělým fotografem, musí se stát expertem v nacházení neobvyklých a mimořádných zážitků a z těch pak pocházejí neobvyké a mimořádné fotografie. Nicméně je pravda, že trávím i mnoho času prohlížením si tvorby ostatních a udržuji si přehled v posledních trendech fotografického světa. Baví mě pracovat ve Photoshopu a rád se učím nejnovější techniky a triky.

jonathan-coe-rozhovor-fotografovani-krajiny-fotograf-odcloneno-05.jpg

Četl jsem, že ta nejlepší věc, kterou jsi kdy udělal, abys byl lepšim fotografem, bylo pověšení profesionálního focení na hřebík. Co ti návrat k amatérskému fotografování přinesl?

Opuštění světa profesionální fotografie a návrat k “amatérskému” focení mi vrátil vášeň k tvorbě fotografií. Jako profesionál trávíš většinu času pod tlakem a focením snímků, které bys normálně nefotil. Jako amatér se můžeš mnohem snadněji zanořit do toho, co prožíváš a umožnit svému fotoaparátu tuto zkušenost rozšířit. Má pozornost se posunula více směrem k zaznamenávání toho, jak se při výpravě cítím, než abych uvažoval nad tvorbou fotografií, které budou ohromovat ostatní. A díky tomu jsou mé fotografie více osobní, než když jsem fotografoval profesionálně.

jonathan-coe-rozhovor-fotografovani-krajiny-fotograf-odcloneno-06.jpg

Cestuješ a vydáváš se na túry do těchto krásných míst sám, a nebo máš s sebou tým lidí?

Třebaže čas od času cestuji a fotím sám, většina mých zážitků by nebyla možná bez úžasných lidí, s nimiž sdílím své cesty. Mnoho míst, která navštěvuji jsou příliš nebezpečná pro sólovou výpravu a je možné je zažít pouze ve společnosti úžasných parťáků, které jsem měl štěstí potkat a s nimiž je už léta podnikám. Z mnoha úhlů pohledu si zasluhují tolik uznání, jako já. Alpinismus a lezení jsou aktivity extrémně závislé na týmové práci.

jonathan-coe-rozhovor-fotografovani-krajiny-fotograf-odcloneno-07.jpg

Jak v takových podmínkách chráníš sám sebe?

Má primární forma ochrany je zkušenost a členové týmu, kterým věřím svým životem. Alpinismus a lezení vyžadují velmi specifické dovednosti a vybavení pro zaručení bezpečí. Je však stejně důležité vědět, kdy se otočit a jít zpět, jako zdolat své překážky a jít kupředu. Tato zkušenost pro udělání správného rozhodnutí se dá získat pouze trávením času v horách a jejich poznáváním.

A co tvé vybavení?

Abych byl upřímný, své fotoaparáty se nesnažím nijak zvlášť chránit. Upustil jsem je na kámen, sníh, led a používal jsem je v různě extrémních podmínkách. Myslím, že jsem měl štěstí, že se mi nikdy nic nerozbilo a nic neselhalo, když jsem to potřeboval. Když nakupuji, volím odolnost nad obrazovou kvalitou, jelikož hory jsou k vybavení velmi tvrdé. Nepoužívám žádné filtry a často nepoužívám ani krytky objektivu, jelikož ty se většinou stejně ztratí. Kdybych se soustředil na ochranu svého vybavení, nebyl bych schopný soustředit se na to, co dělám a to by nemuselo dobře skončit.

jonathan-coe-rozhovor-fotografovani-krajiny-fotograf-odcloneno-08.jpg

Je mi jasné, že atmosféra a světlo jsou dvěma klíčovými elementy pro tvorbu dobré krajinné fotky, čeho dalšího by si ještě fotograf měl být vědom, aby vytvořit úspěšný snímek?

Jako fotograf dobrodruh bych řekl, že ta nejdůležitější věc je být ve správný čas na správném místě, což pro mě znamená, zaprvé výběr destinace, která mě zajímá a pak se tam snažit dostat v době, kdy světlo i počasí budou nejlepší. Někdy je to spíše otázka štěstí než čehokoliv jiného. Většinou se však snažím dělat, co můžu, abych se dostal do co nejzajímavějšího místa a pak už jen čekám na ten správný okamžik. Někdy se nedočkám, ale obvykle ano a to je doba, kdy se věci stanou opravdu zajímavými. Pak už nezbývá, než kliknout spoušť.

Druhým nejdůležitějším prvkem je dobrodružného fotografování je lidský prvek. Krajina sama o sobě může být krásná, ale krajina obsahující člověka plného dojmů z určitého místa je nekonečně zajímavější. Lidský prvek může přidat měřítko, intenzitu a kontext. Člověk se může dívat na úžasné foto hory, ale nemusí si uvědomovat náročnost dosáhnutí vrcholku bez horolezce na laně stojícího na hřebenu. Lezec dodává takovému místu kontext a může danou fotografii udělat na pohled mnohem více inspirativní.

jonathan-coe-rozhovor-fotografovani-krajiny-fotograf-odcloneno-09.jpg

Je mi jasné, že když jsi v takových místech, neděláš jenom jednu fotografii každé scény, která tě zaujme. Podle čeho volíš tu nejlepší, když posléze edituješ své úlovky?

Typicky všechno importuji, pak si fotografie poprvé projdu a v průběhu tohoto procesu označím každou, která mě z nějakého důvodu zaujme. Potom vyberu 2 až tři fotky, které mě zaujaly nejvíce, a edituji a exportuji je pro publikaci. Nejčastěji fotografie, které se mnou resonují, jsou ty, jenž zachycují krásu mého zážitku nebo nějak dodávají krajině na kontextu. A jak jsem zmínil před chvílí, snažím se vybírat fotografie s lidmi, jelikož ty obsahují nejvíce napětí a faktoru zajímavosti. Je mnohem snadnější vžít se do nějaké zkušenosti, když vidíš někoho, kdo ji právě zažívá.

jonathan-coe-rozhovor-fotografovani-krajiny-fotograf-odcloneno-10.jpg

Podle čeho se rozhoduješ, jestli je lepší fotografii ponechat v barvě, či ji převést do B&W?

To je pro mě vcelku přirozená volba. Často ji zkusím převést do černobílé a po porovnání zvolím tu verzi, která nejlépe zachycuje danou emoci nebo napětí nejpřesněji. Zjistil jsem, že B&W vytváří pocit napětí a dramatu, zatímco barevná verze vytváří atmosféru inspirace a krásy. Obě mají své místo a upřímně volím tu, ze které mám lepší pocit.

jonathan-coe-rozhovor-fotografovani-krajiny-fotograf-odcloneno-11.jpg

Co bys řekl, že dělá fotografii hodnou více než jednoho pohledu?

Řekl bych, že to záleží na každém. Já osobně, se dívám na fotografie, abych znovu prožil pro mě důležité situace. Velmi si vážím svých zážitků a často si prohlížím svou fotogalerii, abych si připoměl jak jsem se tam cítil. Když fotografuji, usiluji o opravdové zachycení pocitu a emoce každé scény, a tak, jakmile se podívám na své snímky později, nepamatuji si pouze svůj výhled, ale také zvuky či ticho, strach a povznesení, když jsem tam byl.

Mysím, že ostatní se budou na mé fotografie dívat ze stejného důvodu, proč se já dívám na fotografie ostatních znovu a znovu. Když si prohlížím galerii druhého fotografa, svým způsobem prožívám jejich výpravy. Jejich fotografie mě přivádějí do míst, kde oni byli a umožňují mi vidět jimi navštívená místa jejich očima. 

A to je pro mě kouzlo fotografování a speciálně digitálního. Fotografie je úžasné médium, skrz které se mohu dělit o své zkušenosti a sdílet zážitky druhých. Svým způsobem fotografování je velmi sobecké a přitom úžasně velkorysé.

 

Zaujaly vás fotografie a slova dnešního uměleckého fotografa? Více najdete na: stoked.in, twitter.com/jonathan__c a instagram.com/jonathan__c

© Copyright Jonathan Coe 2012 Všechna práva vyhrazena pro všechny fotografie v tomto článku.

klikněte pro více informací o tomto projektu a již publikováné rozhovory

Stojí toto interview za TWEET twitteru, LIKE na facebooku či +1 na Google+? Tlačítka jsou kousek níž vlevo.

 

the-best-foto-thing-odcloneno.png

I’m so glad I am able to welcome you here at odcloněno.com, blog about photography not only for photographers, today. Let’s start right from the beginning: how did you get into photography?

Photography for me was a natural extension of my passion for the outdoors and adventure. I grew up in a small town in British Columbia, Canada, and was fortunate to have many mountains surrounding me that offered nearly endless opportunities for skiing, mountain biking, and hiking. As I got older, I began to carry my father's Pentax ME50 Super camera with me to capture the places I visited. I eventually moved out of the small town and into the bigger center of Calgary, which borders on the Canadian Rockies. I became a professional Commercial and Wedding photographer in Calgary for a few years, meanwhile my adventures took me mountaineering, climbing and ski touring in the Rockies nearby. Eventually I gave up weddings and now pursue adventure and outdoor photography purely for the love of it.

When you are standing in front of something you’d like to photograph, what makes you push the trigger?

My motivation for pushing the trigger comes purely from the desire to share the amazing places and experiences I have been so blessed to visit. I love the mountains so much, and I want nothing more than to share these incredible places with as many people as are willing. Many times I am completely awestruck by the incredible beauty in the mountains, and I pull the trigger to try to capture the "feeling" of the place or the moment that I was so lucky to experience. I want to bring the viewer into the moment so that, in some way, they are able to experience the same feelings I experienced when I took the photo. In that way, my photos are extremely personal. They all represent some feeling or emotion that I experienced and was motivated to take my camera out to capture. 

And now I’m the one who’s awestruck, what a great answer, it’s maybe the best one I’ve heard so far...  Who or what elements would you say influenced you as an artist? 

My primary influences come from a small subset of people who blur the lines between being both great adventurers and great photographers. The late great Galen Rowell was one of the first photographers who's work truly inspired me to get out there and make an effort to find the photograph. Galen was well known for both his climbing abilities, as well as the effort he would take to put himself in the position to take those great photos. No one takes a great photo from the couch. Galen inspired me to first seek out great experiences, and from those great experiences, the photographs would follow. 

Are you also influenced by any contemporary photographers?

One of my more recent (and biggest) influencers is the incredible adventurer, photographer, and friend Scott Rinckenberger from Seattle. I had the opportunity to spend a weekend with Scott in the mountains a few years back. His incredible love for sharing life experiences, humble attitude, and passion for the wonderful simplicity of just living left a major mark on my life. Since I met him, his work and adventures have continually inspired me to value the things most important in life - people and experiences.

Your answers are making me speechless, which I love. Do you regularly do something to make yourself a better photographer?

Currently my focus is on being a better adventurer. As I improve as a climber, skier  and mountaineer, I am able to experience even more incredible adventures, and seek out the places that are seldom seen. I firmly believe that technical skills are not as important as they are often made out to be. Technical prowess is easily mastered, and ultimately has little to do with becoming a great photographer. To become a great photographer, one most become an expert at finding uncommon and unusual experiences. From those experiences come the uncommon and unusual photographs.

With that said, I do spend a great deal of time viewing the work of others, and keeping up to date on the latest trends in the world of Photography. I do enjoy photoshop, and enjoy learning about the latest techniques and tricks. 

I read the best thing you've to be a better photographer was not doing it professionally. What kind of benefits did you get from being an amateur (someone in love with photography) photographer?

Moving out of professional photography and back into "amateur" photography brought back the passion for me. As a professional, you spend the majority of your time under pressure, taking photos that you would not normally take. As an amateur, it is much easier to immerse yourself in the experience, and allow the camera to become an extension of that experience. My focus has shifted more towards capturing the feeling and sense of adventure I am experiencing myself, rather than focusing on capturing an image that will impress others. In that way, I no longer am out to impress anyone with my photos, I am much more interested in sharing my experiences through my photos. In that way, my photos have taken on more of my personality than when I was shooting professionally. 

Do you work and travel by yourself or do you have a team of people around?

Although I do occasionally travel and photograph alone, the majority of my experiences would not be possible without the amazing people with whom I have shared my adventures with. Many of the places I visit are much to dangerous to tackle solo, and it is only possible to experience them with the incredible teammates I have been fortunate enough to meet and adventure with over the years. In many ways, they deserve just as much recognition as I do. Mountaineering and climbing in particular are extremely team-dependant endeavours. 

How do you protect yourself in the wilderness?

My primary form of protection is experience, and having team members that I trust with my life. Mountaineering and climbing require a very specific set of skills and equipment to stay safe. It is just as important to know when to turn back as it is to know when to press onwards towards an objective. The experience to make the right call in the mountains only comes from spending a great deal of time in the mountains learning about them. 

What about the gear?

As far as protecting my equipment, I will be honest that I do very little to protect my cameras. I have dropped them on rock, snow, ice, and have used them in all kinds of extreme weather conditions. I think that I have really just been very lucky to have never had anything break or fail on me when I needed it. I will typically value durability over image quality when purchasing equipment as I know that the mountain environment is very hard on camera equipment. I do not use filters of any kind, and often do not use lens caps (as they just get lost anyways). If I am focused on protecting my camera equipment, then I am not able to focus on what I am doing, and safety can become an issue.

I understand the light and atmosphere are two  of the key elements in landscape photography, what else should be a photographer aware of to make a successful image?

As an adventure photographer, the most important thing is to be in the right place at the right time. To me this means first choosing a destination that interests me personally, and then making an effort to be there when I know the light quality and weather will be the best. Sometimes it is really a matter of luck more than anything. Most of the time I just do my best to put myself in the most interesting place possible, and wait for the magic to happen. Sometimes things don't work out, but occasionally they do, and that is when things really get interesting - it's just a matter of clicking the shutter.

The second most important element of adventure photography is the human element. A landscape by itself can be beautiful, but a landscape that contains an individual experiencing that place is infinitely more interesting. The human element can add scale, can add intensity, or add context. One might see an amazing mountain photo, but may not understand the difficulty reaching the summit without a roped in climber standing on an exposed ridge. The climber adds context to the place, and can make the photo infinitely more inspiring to look at.

I am sure you take more than one photograph of each scene, how do you decide which photo is the best one when you are editing your work?

Typically I will go import all my photos, and then do a first run - flagging any photos that jump out at me for some reason. After that, I will pick out the 2 or 3 photos that interest me the most, and edit/export those for publication. Typically the photos that resound with me are the ones that capture the beauty of the experience, or somehow add context to the landscape. As mentioned before, I try to choose photos that have people in them, as the people are what provide the intensity and interest to the image. It is much easier to relate to the experience when you see someone in the photo who is experiencing the place themselves.

How do you decide when a photo works better in B&W and when in Color?

For me, the choice is a natural one. Often I will try black and white, and I will choose the version that captures the emotion or intensity most accurately. I find that B&W will create a sense of intensity and drama, while a color version will create a sense of inspiration or beauty. Both have their place, and honestly it just boils down to whichever version "feels" better.

What in your mind makes every photograph worth looking at more than once?

I think this varies from person to person. For me personally, I will look at a photo to relive an experience that is important to me. I value my outdoor experiences greatly, and will often browse through my photo gallery to remember how it felt to be there. When I take my photos I make an effort to truly capture the feel and emotion of the scene. That way, when I look at my photos again at a later time, I not only remember the view, but also the sounds (or silence), the fear, and the elation that I experienced when I was there. 

I think others will look at my photos for the same reasons I will look at other's photos again and again. In a way, when I browse another photographers' gallery, I am living their adventures in my own small way. Their photos bring me to the place that they were, and allow me to see those amazing places through their eyes. 

To me, this is the wonder of photography - especially digital photography. Photography is the amazing medium through which I can share my experiences, and also share in the experiences of others. In that way, photography is a both a very selfish, and very generous pursuit all at the same time. 

 

© Copyright Jonathan Coe 2012 All Rights Reserved for all photographs featured in this post.