Jim Richardson - THE BEST FOTO "THING"

the-best-foto-thing.png

V podstatě každý, ať už žijeme kdekoliv, známe časopis National Geographic a mnozí z nás každý měsíc obdivujeme publikované fotografie a články na jeho stránkách. Snadno si tak asi dovedete představit mé nadšení a radost z možnosti zeptat je na naši jednu a jedinou úterní otázku o fotografování "Co je ta nejlepší "věc", kterou jste kdy udělal a která z vás učinila lepšího fotografa?" jednoho z nejlepších fotografů pracujících pro časopis se žlutým rámečkem. Než se však s vámi podělím o jeho odpověď, rád bych vás upozornil na výbornou odpověď fotografa z minulého týdne jménem DANA HURSEY. A nyní mi prosím dovolte představit vám fotografa jehož jméno je Jim Richardson:

JIM RICHARDSON je profesionální fotograf a fotožurnalista z města Lindsborg v americkém státě Kansas, který v pracuje téměř výhradně pro National Geographic Society. K fotografování jej inspiroval jeho otec, zapálený fotoamatér s různými fotoaparáty, foto-časopisy, temnou komorou atp. které Jima jako malého kluka přirozeně přitahovaly. A svůj  první foto-příběh se ve světem proslulém časopise se žlutým rámečkem objevil poprvé v roce 1984.

© Jim Richardson

© Jim Richardson

V posledním roce na Kansas State University, se dnes velmi úspěšný fotograf Jim Richardson rozhodl opustit studium psychologie a pustit se do fotografování, jak se říká naplno, což vedlo k místu fotografa v novinách Topeka Capital-Journal v jeho domovském Kansasu. Po přibližně 10 letech tam se dostal do novin Denver Post, nicméně v té době také začal pracovat na různých knihách o malých městech a poté, co se rozhodl odejít z Postu a pracovat na volné noze, byl již známou autoritou mezi fotografy. Zavolal tehdy i do časopisu National Geographic, aby jim dal vědět, že se živí jako freelancer a je jim k dispozici. 

Při tom samém hovoru mu tehdejší ředitel pro fotografování Tom Kennedy nabídl focení v Atlantě a dal mu tak jeho první job pro námi fotografy obdivovaný časopis. Od té doby Jim Richardson v podstatě nepracoval pro nikoho jiného a po 25 letech tvorby pro National Geographic a National Geographic Traveler a více než 40 publikovaných foto-story článcích stále pokračuje v tvorbě úžasných fotografií i vzdělávání ostatních fotografů na svých workshopech ve Spojených Státech i v zahraničí. 

A jeho odpověď na naši otázku: "Co je ta nejlepší "věc", kterou jste kdy udělal a která z vás učinila lepšího fotografa?" zní:

Kdysi dávno, když jsem byl ještě mladý novinový fotograf, dychtivý po svém vlastním zářezu a silně ovlivněný tvorbou fotografů jako W. Eugene Smith and Henri Cartier-Bresson a v podstatě každým dalším novinovým fotografem v Americe, který vyhrál nějakou cenu, jsem udělal dvě velmi důležité věci: vrátil jsem se k nošení džín a prodal jsem všechny své Leica fotoaparáty.

Prvně k Leicám. Byly to krásné fotoaparáty, ale já je používal jenom proto, že je používali fotografové s velkými jmény. Mně však nevyhovovaly. Proto jsem je prodal a pořídil si tehdy z brusu nové Olympus OM-1 foťáky, které byly, alespoň pro mě, perfektní a každý jejich aspekt přesně vyhovovoval tomu, co jsem od nich potřeboval.

Zadruhé, modré džíny. Pro mě to byl symbol ukončení kopírování druhých lidí a hledání mých vlastních subjektů a věcí, které jsem chtěl říct svými fotografiemi. A tak místo abych snil o fotografování v dalekých destinacích, začal jsem se zaměřovat na věci blízko mého domova, které jsem znal a jímž jsem rozumněl. A to je důvod, jenž mě dovedl k fotografování mého rodného Kansasu, vydání se do města Cuba v Kansasu s tehdejší populací 300 obyvatel a pak i k práci na tři roky dlouhém projektu fotografování života středoškoláků z malého města, z čehož se později stala kniha High School, USA.

Díky těmto projektům jsem našel své kořeny i budoucnost. S mými Olympus fotoaparáty a modrými džíny jsem byl dobře vybavený k tomu, abych hledal fotografie, které něco znamenaly a ne jenom snímky, které vypadaly jako fotografie ostatních fotografů. 

A toto ponaučení se mnou táhne více méně celou dobu. Fotografie musejí mít význam a podstatu, aniž by braly ohledy na předstírání nebo ego, které by se jim stavily do cesty. Doufám, že si budu pamatovat svoji vlastní lekci, protože když si na ní vzpomenu, tvořím lepší fotografie. 

Pro více informací o fotografu jménem Jim Richardson a jeho dechberoucí fotografie prosím navštivte jimrichardsonphotography.com či jeho profil na nationalgeographic.com.

 

the-best-foto-thing-odcloneno.png

Basically everyone in today's world is familiar with the National Geographic magazine and most of us enjoy the wonderful photographs and articles on its pages every month. By now you can probably easily imagine how happy and excited I am to share an amazing answer to our one and only photography question "What is the best "thing" you have ever done that made you a better photographer?" which one of the best National Geographic photographers kindly gave me last week. But before I will do that, please let me point you to another wonderful answer a photographer DANA HURSEY shared with us last week. And now I am very glad I can introduce you to Jim Richardson and share his piece of advice:

JIM RICHARDSON is a professional photographer based in Lindsborg, Kansas who specializes in photojournalism who's been working with the National Geographic Society for over 25 years. As a son of an amateur photographer Jim didn't have to go far to be around cameras, photography magazines, darkroom chemicals and printed photographs. He also got his first box camera from his father as a young boy. It didn't take long and he received his first blue ribbon at a state fair for his photography but then decided to go to study psychology at the Kansas State University.

© Jim Richardson

© Jim Richardson

In his senior year, nowadays a very successful photographer Jim Richardson, decided to drop psychology and got really serious about photography which lead into a staff photographer position at the Topeka Capital-Journal newspapers in his native Kansas. After about 10 years in Topeka though Jim decided to go and make photographs for Denver Post. At this time though was already working on his books featuring small towns in America and after a few years in Denver Jim decided to go freelance. By that time he was a known authority in the photography industry so he also picked up a phone and called National Geographic to let them know he was available as a photographer.

On the same telephone call Tom Kennedy, National Geographic's director of photography at the time, immediately offered Jim his first story on Atlanta and by the year 1984 people found a photo-story by Jim Richardson in the yellow border magazine we all look up to. Since then Jim basically didn't work for anyone else and between the National Geographic and National Geographic Traveler magazines he's got over 40 published photo-stories from around the world.

Nowadays he keeps on making breathtaking photographs and also sharing his knowledge with photography students at his workshops in the U.S. as well as abroad. And his answer to our question: "What is the best "thing" you have ever done that made you a better photographer?" is:

Way back when I was still a young newspaper photographer, anxious to make my mark and heavily influenced by the likes of W. Eugene Smith and Henri Cartier-Bresson (as well as every other successful newspaper photographer in America who had won some prize or another) I did two very important things: I went back to wearing jeans and I sold my Leicas.

First the Leicas. Beautiful cameras but I was using them because all the big names used them. But they didn't work for me. I sold them and bought the then-brand-new Olympus OM-1 cameras. They were perfect -- for me. Everything about them was right for what I needed to do.

Second the blue jeans.  For me this was symbol, to stop copying other people and look for my own subjects and things to say with my pictures. So instead of dreaming about photographing far off destinations I began focusing on the things close to home that I knew and understood. That's what led me to start photographing my native Kansas, going first to Cuba, Kansas which then was a small town of 300 people. And then taking on the project to spend three years photographing small town high school life, which became the book High School, USA.

With these projects I found my roots and my future. With my Olympus cameras and my blue jeans I was comfortable looking for pictures that really meant something, not pictures that looked like other photographer's pictures.

That lesson has stuck with me (mostly) all these years. The pictures have to get down to really meaning something, in a fundamental way, without pretense or ego getting in the way. I hope I remember my own lesson. I take better pictures when I do.

For more information about Jim Richardson and his breathtaking photographs please visit jimrichardsonphotography.com or his profile at nationalgeographic.com.