Sdílím a nebo pouze propaguji své fotografie?

Minulý týden ve čtvrtek a v pátek probíhal na creativeLIVE skvělý kurz o fotografování s iPhonem zvaný iPhoneography workshop. Učil jej fotograf s více než třiceti lety praxe v oboru komerční fotografie jménem Jack Hollingsworth, jenž se ve svých 57 letech zamiloval do chytrého telefonu. Na kurz jsem upozorňoval na odcloněno.net blogu v den konání akce a doufám, že jste se dívali, protože se jako vždy bylo na co dívat i co se naučit nejen o focení s mobilním telefonem. Jak už jsme zvyklí, na každý foto-workshop si přednášející vybírá šest studentů, kteří mají to štěstí být součástí živého vysílání a aktivně se podílet na tvorbě kurzu. S radostí musím podotknou, že si Jack vybral velmi kvalitní obecenstvo a že se od nich dalo naučit téměř tolik jako od jeho samotného. A právě o tom je dnešní článek.

Jednou ze studentek byla iphone fotografka a spisovatelka jménem Star Rush, která mluvila jak kniha, a jedna z jejích vět, jak už to se mnou bývá, mi obzvlášť utkvěla na mysli. Při diskuzi na téma fotografování a sdílení snímků na společenských sítích jako je instagram, google+, flickr a jim podobným Jack Hollingsworth hovořil o tom, jak ještě nedávno byl natolik nadšený z focení z iPhonem, že na instagramu sdílel mezi čtyřiceti a padesáti snímky za den. Jeho nadšení z focení samozřejmě neopadlo, ale na návrh svých fanoušků, jenž podotkli, že mají zaplněný feed jenom jeho fotografiemi teď sdílí maximálně 5 iPhone fotek za den a ne všechny najednou. Když Jack dohovořil, Star Rush se přidala do konverzace a pronesla něco, co se mi moc líbilo i mě donutilo k zamyšlení se nad svými činy. Řekla, že je lepší v online komunitě sdílet méně fotografií, protože když jich každý bude sdílet po desítkách denně, lidé nebudou mít čas osobně se vyjádřit ke všem fotkám a že to úblíží komunitě fotografů, kteří nebudou sdílet, ale kteří budou v podstatě jenom propagovat jejich tvorbu.

"Vždy se musím na chvíli pozastavit a položit si otázku: Sdílím a nebo propaguji? ...Třebaže je snadné kliknout "to se mi líbí", komunita prosperuje, jakmile strávíme chvíli a druhým napíšeme osobní komentář. ...Nejedná se ale o reciprocitu, která je umělá ve smyslu něco za něco, je to taková ta lidská a normální věc. ...Když kliknu na tlačítko odeslat nebo sdílet, představuji si, že to, co odesílám resp. sdílím jde k lidem, se kterými chci trávit čas," řekla Star Rush.

Osobně si myslím, že je to úžasný pohled i řešení situace nekonečného množství fotografií všeho druhu, které na internetu každým dnem roste a roste. Nechci vás zde nabádat, abyste přestali sdílet fotografie, to samozřejmě ne. Chtěl bych vám pouze poradit, abyste byli více selektivní a nahrávali ty nejlepší fotky z těch, co každý den fotografujete a užijte si sdílení na společenských sítích pro fotografy, protože právě když se podílíme na komunitě, poznáváme nové lidi, kteří obohacují nás a mi je a stávají se z nás lepší fotografové každý den.

Jack při workshopu podotknul, Ansel Adams řekl: “Twelve significant photographs in any one year is a good crop.” (volně přeloženo: "Dvanáct významných fotografií za jakýkoliv rok je dobrá úroda.")