Fotografování pro radost a za či pro peníze?

Ani nevím, jak mě to napadlo. Po dlouhé době jsem si tento týden našel hodinu času, abych se mohl jít jen tak projít po venku, poslouchat hudbu a přemýšlet nad různými věcmi mimo focení. Zanedlouho se ale mé myšlenky odklonily a začal jsem si pro sebe rozebírat dilema mnohých fotografů. Tentokrát focení a peníze. “To by mohl být dobrý článek pro odcloněno,” pomyslel si, napsal hrubý koncept a nechal jej několik hodin uležet, zatímco zvažoval, jestli tento článek publikovat. Nakonec, jak sami vidíte, se rozhodl tak učinit.

Nejprve bych ale rád vysvětlil jeden termín, který zde na odcloněno.com běžně nepoužívám, jímž je často nesprávně používané slovo AMATÉR. Henri Cartier-Bresson byl amatér, stejně jako Joe McNally, Chase Jarvis, Penny De Los Santos, Dane Sanders, Scott Bourne, Robert Frank a mnoho dalších úžasných fotografů jsou a byli amatéři. A třebaže se zde nechci srovnávat s legendami fotografie jako je Robert Frank, i já se považuji za amatéra. Amatéra ve smyslu, že to, co děláme, děláme s láskou. Protože ač slovo amatér získalo pejorativní konotaci, původně znamenalo a pro mě stále znamená dělat něco s láskou. Ne nadarmo amatér pochází z latinského slovesa amare neboli milovat. Pokud ale toto slovo používám v uvozovkách, mám na mysli fotografování pouze pro radost bez finanční kompenzace. Tak to jenom, abychom si rozuměli a nyní pojďme ke slíbenému článku:

Když fotografujeme "amatérsky" a děláme fotky pouze pro radost nás a našich blízkých, většinou nám nedělá problém věnovat jim naše fotografie, nechat známého či dokonce cizího člověka, který hezky požádá, použít naši tvorbu pro ilustraci jeho článku na blogu, věnovat mu je, aby si je nechal vytisknout apod. A to vše bez požadování finanční odměny. Avšak občas se některým z nás stane, že jakmile si zvykneme, že za “fotografování” dostáváme peníze, přestáváme mít tento dobrý úmysl na mysli.

Mohli bychom namítnout, že jakmile se fotografováním živíme, neměli bychom bez peněžní kompenzace co jíst, a tudíž je v to v pořádku. Na jednu stranu je to pravda. I když vlastně ne tak úplně. Protože mezi touto pravdou a nepravdou existuje velmi tenká linie, kterou je až příliš snadné překročit a která může mít pro fotografa katastrofální následky.

Nechat si platit za odvedenou práci či fotografie a náklady s tím spojené je OK, ale pokud člověk fotografuje pro peníze a pere se za každou korunu, pak není někde něco dobře a sám na takovou filozofii pravděpodobně doplatí. Proč? Poněvadž pokud fotograf není schopen tvořit jen tak pro radost a vždy má při stisku spouště na mysli kolik korun za tu fotku, kterou právě dělá dostane, vytrácí se z jeho fotografií to podstatné - radost, láska a potěšení - jak jeho, tak následně i druhých a s tím končí pozitivní cashflow na jeho bankovním účtě. Určitě to tak nemusí být vždycky a uznávám, že mé tvrzení zní poněkud dogmaticky a i když bychom se možná divili, kdybychom znali životní příběhy potenciálně skvělých amatérských fotografů, kteří "vyhořeli", je to stále pouze moje filozofie.

Ale abych se vrátil k tématu a článek dokončil: samozřejmě neříkám, že fotografování za peníze, je něco špatného, to určitě ne. Jsem ale přesvědčen, že fotografování pro peníze, postrádá hodnoty penězmi neměřitelné, protože - co si budeme povídat - my lidé neradi děláme něco zbytečně, a proto pokud někdo fotí pouze pro peníze, proč by zahrnoval do svého umění i něco, co se za peníze nekoupí?!

A jak to vidíte vy?