INTERVIEW: fotograf Joep Roosen - o svém 100 strangers projektu

Každý z portrétů jeho lidí, které v životě neviděl a ani s nimi nemluvil, mi bere dech. Dnešní fotograf pracující mimo jiné na projektu “100 strangers” dokáže úžasně zachytit člověka a říct mnohé o něm a pohladit na duši diváha jediným snímkem. Jeho fotografie mě zaujaly právě jejich optimismem a uvolněností portrétovaných.

Joep-Roosen-fotograf-interview-fotografovani-odcloneno.jpg

Joep Roosen je 32letý fotograf v současnosti žijící v Amsterdamu v Nizozemí. Nyní pracuje pro nizozemskou webovou agenturu a říká, že fotografování je pro něj stále hobby, nicméně do budoucna by rád fotografoval na pravidelné bázi. Jeho inspirací je cinematografie, což, jak říká, se snaží promítat do jeho tvorby.

Co tě přivedlo k fotografování?

S focením jsem začal přibližně před třemi lety, když jsme se s přítelkyní rozhodli 3 měsíce cestovat. V té době jsem neměl fotoaparát, a tak jsem si došel koupit obyčejný kompaktní foťák, abych mohl dokumentovat naši cestu. Fotografování na cestách mě skutečně bavilo, a proto, když jsme se vrátili, rozhodl jsem se pokračovat s focením dál. Hned po návratu jsem si pořídil digitální zrcadlovku Nikon D80 a začal se také učit Lightroom a Photoshop. Moc rád upravuji fotografie ve Photoshopu, aby vypadaly, tak jak jsem si představoval a abych zdůraznil zachycenou atmosféru. Pak jsem začal fotky nahrávat na flickr, což mi dodalo motivaci a také jsem se naučil lépe fotografovat.

Kdo bys řekl, že tvé fotografování ovlivnil a kde hledáš inspiraci?

Když jsem začal, nevěděl jsem moc o fotografování, a tudíž jsem dělal, co mě napadlo. Nyní už jsem ve fázi, kdy jsem samozřejmě strávil hodiny díváním se na tvorbu ostatních skvělých fotografů. Obdivuji například fotografie nizozemského fotografa jménem Erwin Olaf, jehož tvorba je neuvěřitelně skvělá a neustále se zlepšuje. Mé fotky se těm jeho moc nepodobají, ale je pro mě velkou motivací a inspirací k tomu, abych se stále učil a snažil se být lepší fotograf. Dále se mi moc líbí fotografie nizozemské fotografky Rineke Dijkstra, která vytvořila známou sérii portrétů na pláži. Z fotografů na flickru mezi mé oblíbené patří: UncommonLoomaxBenoit P a mnoho dalších.

Proč jsi se vlastně vydal do ulic a začal portrétovat neznámé kolemjdoucí?

V průběhu posledních tří let, co se zajímám o fotografování, se předmět mého zájmu poměrně měnil. Zpočátku jsem fotografoval hlavně krajiny, pak města a nakonec jsem přišel k fotografování v ulicích a díky street photography jsem si uvědomil, že mě opravdu baví fotit lidi. Po nějaké době jsem si pak všiml projektu na flickru s názvem “100 strangers”, jehož náplní je vyfotografovat 100 lidí, které člověk nezná, prohodit s nimi několik vět a zjistit něco o tom, kdo vlastně jsou. Zpočátku jsem si myslel, že tento projekt není pro mě, ale s postupem času a nutkáním fotografovat portréty lidí (místo street photography) mi projekt přirostl k srdci. A když jsem minulý rok letěl do Číny, rozhodl jsem se v letadle, že právě tam můj projekt “100 strangers” započnu. Měl jsem štěstí, že mnoho lidí v Číně se rádo fotografuje, a tak to v podstatě bylo skvělé místo, kde začít. Pak jsem také fotografoval v New Yorku, Brazílii a Holandsku. Zpracované mám pouze fotografie z Číny a trochu z New Yorku, ostatní budu publikovat až čas dovolí

Řekl bys, že ti fotografování lidí na ulici něčím prospělo?

Jedna věc, kterou mi tento projekt přinesl jsou všechny ty skvělé konverzace s milými a zajímavými lidmi, které bych jinak nezažil. Je skvělé bavit se s někým, koho neznáš a za jiných okolností bys s ním neměl možnost mluvit - hlavně ve velkých městech (New York City, Amsterdam) je to příjemné, protože jinak se na ulici míjíme ponoření do našich vlastních životů, aniž bychom se na sebe podívali. Dále mě baví povídat si s lidmi z různých sfér a čím víc si s nimi povídám, tím více si uvědomuji, jak jsme všichni stejní a přitom je každý z nás po svém jiný. Samozřejmě, že je to cliché a všichni to víme, avšak díky mému projektu si to více uvědomuji.

Joep-Roosen-fotograf-interview-fotografovani-odcloneno-04.jpg

Setkal jsi se někdy s nepříjemnou reakcí či konfliktem při fotografování lidí na ulici?

Naštěstí ne, většina lidí je přátelská a když nechtějí být foceni, slušně odmítnou.

Žádáš své subjekty o souhlas s komerčním využitím fotografií tzv. model release?

Nežádám. Vždy jim pouze vysvětlím, že jejich portrét bude využit pouze pro můj projekt, mé portfolio a případně někdy pro výstavu. Takže jejich portréty nemohu použít pro komerční využití, což pro mě ale není problém. Nicméně můj projekt vyústil v komerční úspěch a nedávno jsem dělal “stranger sérii” pro klienta z Nizozemí.

Všechny tvé portréty jsou úžasné a lidé jsou na nich vždy velmi uvolnění, třebaže jste se nikdy předtím neviděli. Jak to děláš? :)

Děkuji, vždy rád slyším, když se lidem mé fotografie líbí. Nedělám něco specifického, aby lidé byli uvolnění, ale ta nejdůležitější věc, kterou potřebuješ je mít respekt pro člověka, jehož fotografuješ a být sám v klidu. Myslím, že tyto věci nechávají lidi v pohodě. Další důležitou věcí je načasování: nežádám o portrét lidi, kteří jsou právě uprostřed konverzace, něco dělají, telefonují, vypadají, že spěchají atd. Posledním faktorem je také počasí. Slunečný jarní den přispěje mnohem víc k tomu, aby lidé vypadali uvolnění oproti například větrnému podzimu. Přesto ale chci mít také portrét člověka za deště, to by bylo skvělé!

Pomohla ti přítomnost na flickru s fotografováním?

Určitě, na flickru je mnoho skvělých fotografů, je to báječná komunita. Nalezneš tam mnoho žánrů fotografie, lépe si tak uvědomíš, co se ti líbí a také máš tendenci se neustále zlepšovat. Ale kromě toho je to také super cesta, jak své fotografie ukázat a případně je i prodat. Přes flickr jsem prodal své snímky do různých časopisů a také několik mých fotografií jsem licencoval pro Getty Images.

Co je důležitější fotograf nebo jeho vybavení?

Zajisté fotograf! Drahý fotoaparát ti určitě nepomůže, když nemáš co říct a neumíš daný přístroj pro vyprávění využít. Fotograf může vytvořit úžasné fotografie s Holgou, Polaroidem, iPhonem, když ví co dělá, což končí zajímavými fotografiemi. Samozřejmě také čas od času uvíznu ve vybavení a právě teď čekám, až vyjde nová D700, abych mohl nahradit moji D80, ale o tom by to nemělo být, měl bych se zaměřovat na příběh, který chci říct.

To je velmi dobře řečeno. Dívaje se na budoucnost, jakým směrem by ses chtěl ve fotografování ubírat?

Rozhodně bych rád pokračoval v portrétní fotografii, protože to mě opravdu baví. Chci dokončit můj 100 strangers projekt - zatím mám 70 portrétů (32 online). Pak bych rád začal novou sérii se zaměřením na lidi. Mám několik nápadů, ale ještě jsem se nerozhodl co to bude. A současně s tím chci tvořit více konceptuálních fotografií - vymyslet příběh, najít modely a modelky, místo a fotografovat. Dělat tyto věci kontinuálně pro mě bude dalším stupínkem, který potřebuji zdolat.

 

Zaujaly vás fotografie dnešního fotografa? Více jeho skvělých fotek najdete na:

http://www.flickr.com/photos/joeproosen/ a na jeho osobním webu: www.joeproosen.com.

© Copyright Joep Roosen 2011 Všechna práva vyhrazena pro všechny fotografie v tomto článku.

klikněte pro více informací o tomto projektu a pro již publikováné rozhovory

Stojí toto interview za TWEET twitteru či LIKE na facebooku? Tlačítka jsou kousek níž vlevo. :)