INTERVIEW: Terry Hancock - radí jak na astrofotografování

Čas od času se na flickru, 500px a dalších stránkách o fotografování objeví fotografie hvězd, planet a galaxií, které většinu z nás přitáhnout a jimiž se s údivem kocháme. Když jsem tedy na flickru objevil dnešního fotografa, který měl plné ruce práce s jeho současnou výstavou, měl jsem obrovskou radost, že si přesto udělal čas a dnes se s námi podělil o několik tipů a informací o astrofotografování.

astro-fotograf-terry-hancock.png

Terry Hancock je amatérský astrofotograf z amerického Michiganu, kterého Sir Patrick Moore a pořad Sky at Night z BBC přivedl k jeho dlouholeté vášni, jíž je samozřejmě astrofotografování. Jako malý kluk Terry dostal od rodičů svůj první teleskop a trávil večery pozorováním měsíce či prstenců Saturnu a nebo Jupitera. V roce 2000, poté co se přistěhoval do Michiganu, si zakoupil dedikovaný teleskop pro astrofotografii a další potřebné vybavení a vydal se na tajuplné objevování vesmírných objektů vzdálených tisíce světelných let.

Když pozoruješ a fotografuješ hluboký vesmír, hledáš něco konkrétního, nebo fotografuješ, co vidíš, aby ses o to mohl podělit s ostatními?

Někteří mají seznam jako Messier nebo NGC s katalogovanými astronomickými objekty, podle kterých se toho snaží co nejvíce vyfotografovat. Já to vnímám trochu jinak. Když zachytím nějaký objekt, chci jít tak hluboko, jak mohu, i kdyby mi to mělo trvat měsíc, než konečnou fotografii vytvořím s nadějí, že zaznamenám trochu té skryté krásy našeho vesmíru, což může vzniknout pouze z několikahodinového focení.

Pracuješ se špičkovým vybavením v observatoři a dokumentuješ vesmír profesionálně nebo je to pro tebe jenom hobby?

Jsem amatérský astrofotograf, přes den pracuji v Outdoor Advertising a běžná denní fotografie hraje velkou roli v mém zaměstnání i běžném životě. Fotografování a astronomie vždy byly a stále jsou mojí velkou vášní, mým koníčkem, a tak jsem se před několika lety rozhodl fotografování a astronomii spojit. Nedaleko od mého domu tak mám 2,5 na 2,5 metru velkou chatku se vcelku skromným vybavením, které má kvalitu observatoře jako například Paramount Robotic Equatorial mount, 10 palcový Ritchey-Chrétien reflektor a 5 palcový refractor teleskop.

Jak dobrá astro-fotografie vypadá?

Jsem si jistý, že každý má svůj pohled na věc, ale podle mě dobrá astro-fotka má na pozadí neutrální barvu, ale ne černou. Obloha by nikdy neměla být černá, protože jinak tam člověk ztrácí data. Dále barvy mohou být syté, ale ne intenzivní a také by měly být dobře vyvážené a ne převážně červené, nebo zelené, nebo modré. Hvězdy pak na dobré fotce budou hezké a kulaté při dobrém sledování. Samotný objekt i hvězdy budou ostré a nepřeostřené s “duchy” kolem nich. Nakonec, a to je pouze moje představa, samotný objekt má vypadat tak, jak bychom jej viděli, kdybychom cestovali kolem ve vesmírné lodi.

Stane se ti někdy, že vytvoříš fotografie a pak objevuješ “věci” v post-processingu, které jsi předtím neviděl?

Ano a opravdu mi to pomohlo rozvinout moji techniku focení. Když jsem přes 6 hodin na počítači zpracovával fotku “The Iris Nebula”, kde se mi zdálo, že tam bylo příliš “gradientu”, jenž je často způsoben špatným znečištěným světlem, což může do jisté míry být odstraněno při zpracování fotky v digitální komoře, tak k mé radosti a překvapení to byl prach z nebuly, který je velmi dobře vidět na této fotografii.

Jak moc své astro-fotografie upravuješ na počítači?

Post-processing zahrnuje techniku, kde originální zachycená a “poskládaná” fotografie je “natažena”, aby její histogram vypadal tak, jako u fotografie pořízené ve dne. Když jsem se naučil, jak vytvořit astro-fotografii, musel jsem se naučit, jak ji zpracovat. K dispozici je několik programů pro post-processing, moje volba je Adobe Photoshop CS3 a CS4. Postprodukce mi někdy zabere tak dlouho, jak focení a někdy více. Obvykle upravuji kombinaci ČERVENÉ, MODRÉ, ZELENÉ a jas.

Předpokládám, že teleskop je pro astrofotografování nutností, ale je zrcadlovka nutností? Mohu použít kompaktní foťák?

Ve skutečnosti teleskop není nutný pro astrofotografii a mnoho oceněných fotografií z APODu jsou například vytvořeny s tele a nebo širokoúhlým objektivem na DSLR. S tímto typem astrofotografie nemám moc zkušeností, obvykle to jsou fotky krajinného typu s měsícem, konstalacemi, mléčnou dráhou, pozicí planet, cestou hvězd atd. a je to o kreativitě fotografa. Pevný stativ je potřeba ve většině případů a samozřejmě i dálková spoušť. Pro expozice delší než jedna minuta je nutné “guiding” (sledování - upravování pozice fotoaparátu v relaci s pohybem Země pro předejití rozmazání - pozn. red.) ve správném navýšení, jelikož naše planeta rotuje a hvězdy jsou jinak rozmázlé. Na trhu jsou různé redukce k fotoaparátům, které umožní připevnění takových pomůcek k běžnému stativu pro tento účel. Můj kamarád Mark Payne používá Astrotrac TT320x-AG. Z hlediska fotoaparátu, Nikon nebo Canon jsou preferované DSLR - ten druhý je mojí volbou. Pro tyto dva výrobce existuje totiž mnohem více softwaru a hardwaru pro astrofotografování od nezávislých výrobců díky popularitě Canonu a Nikonu. Kompakt je také možný a mnoho lidí jej občasně používá tak, že ho přiloží k teleskopu a udělají si fotku, jak jsem například viděl při akcích pro veřejnost v našem místním astroklubu. Občas si to fotí i mobilním telefonem. Astrofotografie je tak k dispozici každému.

S jakým teleskopem je dobré začít a jaký používáš?

Zaprvé teleskop by měl být zakoupen ve specializovaném obchodu a ne v supermarketu - docela často vidíme lidi, co kupují tyto teleskopy v atraktivním balení a s velkým přiblížením. Myslím si však, že pro astrofotografii se hodí tzv. refractor typ teleskopu připojený k německému ekvatoriálnímu závitu. Takový teleskop bude mít ohniskovou vzdálenost mezi 400-900mm, u kterého přesnost “sledování” není kritická a například 600mm teleskop připevněný k DSLR poskytuje přiblížení přibližně 12x a pro vesmír je to docela hodně resp. stačí na to, aby si člověk mohl vyfotit např. Orion Nebula.

Držák teleskopu je extrémně důležitý, když fotograf fotí expozice přes 3 minuty dlouhé, protože k tomu už potřebuje německý ekvatoriální držák teleskopu s možností připojení počítače, který je navržen přímo pro astrofotografy. Je i možné koupit celé sety jako třeba TMB 130SS F7 Refractor, který používám společně s Astro-Tech 10" f/8 Ritchey-Chrétien a Paramount Robotic German Equatorial Mount.

Pro focení objektů pomocí teleskopu s krátkou či středně dlouhou ohniskovou vzdáleností (400-1600mm) při expozicích mezi 3-5 minutami je nutný pohyblivý teleskop, na který může být připevněna DSLR, ale častěji se používá speciální kompaktní CCD foťák nebo webkamera, což často dokáže opravit různé nepřesnosti. V současnosti používám 80mm Celestron a QHY5 monochromatický CCD pro 900mm refractor teleskop. A u ohniskové vzdálenosti 2000mm a delší je nutný speciální sledovací zařízení.

A jaký software se používá?

Při focení, ke kterému je nutný notebook/laptop doporučuji Nebulosity II od firmy Stark Labs, který je nejlepší pro fotografování s fotoaparáty značky Canon a pro post-processing volím Adobe Phtooshop CS2 až CS5.

Co je důležitější vybavení nebo fotograf?

Samozřejmě bez vybavení bych nebyl schopen tyto fotografie tvořit, ale moje vášeň pro noční oblohu mi pomohla se zdokonalovat.

 

Zaujaly vás fotografie dnešního fotografa? Více jeho skvělých fotek najdete na: http://www.flickr.com/photos/terryhancock/

Více informací o astro fotografovi Terry Hanckockovi a mnoho užitečních tipů, triků a rad naleznete také na jeho webu: downunderobservatory.com.

© Copyright Terry Hancock 2011 Všechna práva vyhrazena pro všechny fotografie v tomto článku.

klikněte pro více informací o tomto projektu a pro již publikováné rozhovory

Stojí toto interview za TWEET twitteru, LIKE na facebooku či +1 na Google+? Tlačítka jsou kousek níž vlevo.