Interview: fotograf Mike Brown - "od malování k profesionální fotografii"

Je pondělí! A dnes mám opravdu velkou radost, že vám mohu představit fotografa, jehož fotografiemi lidí jsem byl okouzlen zhruba před dvěma lety. Pokaždé, když na ně narazím, zírám a zírám. Jeho fotky mě oslovily převážně tím, že subjekty (modelové a modelky) jsou na nich velmi přirození a plní života.

Mike Brown, je 23 letý fotograf. Fotografováním se živí od sedmnácti let a třebaže bychom mohli podle jeho jména usuzovat, že je z anglicky mluvící země, Mike se narodil ve městě Sosnový Bor (Sosnovij Bor) v Rusku.

Co tě inspirovalo k tomu, abys začal fotografovat?

Ve 14 letech mě opravdu bavilo malovat, zkoušel jsem klasické techniky malby. Maloval jsem krajiny, portréty, zátiší, ale také graffiti. Dokonce jsme jezdili po festivalech a legálně malovali na zdi. Postupem času mi ale docházelo, že tíhnu v umění spíše na stranu realismu. Maloval jsem tehdy podle fotografií, které pořídili druzí. Nicméně po nějaké době jsem chtěl sám fotografovat, co se mi líbí, a podle toho malovat. Zjistil jsem však, že pořídit krásné fotografie není tak snadné. Přesto jsem se nenechal odradit a dnes už v podstatě nemaluji a pouze fotografuji.

Takže jsi nikde nestudoval a co umíš jsi se naučil sám?

Přesně tak, ještě chvíli cvičit a budu dobrý! 

Co tě přivedlo k soustředění se ve tvé tvorbě hlavně na lidi?

Miluji lidi! Když fotografuji člověka, zamiluji se do jeho obrazu a chci zachytit každý jeho detail. Občas fotografuji i krajiny, ale skutečné potěšení mi přináší focení lidí, hlavně dívek. Fotografování je pro mě forma komunikace. Proto jsou moji modelové a modelky otevření, společenští a veselí i před objektivem.

Mnoho tvých fotografií na flickru vypadá jako filmová scéna. Moc se mi to líbí, protože mě to vždy donutí se zamyslet nad příběhem každé fotografie. Fotíš takto schválně nebo je to jen náhoda?

Náhoda to není, účelně jsem ořezával fotografie do formátu 16:9 a často přidával černé pruhy. Filmová scéna je totiž tak komplexní a dynamická, že je často velmi náročné ukázat esenci určitého okamžiku. Proto jsem vytvářel fotografie připomínající pozastavený film, abychom si mohli užít každý moment, jak dlouho chceme.

Pomohla ti přítomnost na flickru s fotografováním?

Spíše ano než ne. Flickr jsem pravidelně navštěvoval zhruba rok (2008-09) a za tu dobu jsem viděl mnoho skvělých fotografií a poznal jsem tak mnoho stylů a technik focení. Myslím, že to na mě jako fotografa mělo pozitivní vliv.

Co je důležitější fotograf nebo jeho výzbroj?

Jednou mi někdo řekl: “Fotograf je ten, co fotí, ne jeho aparát.” Myslím, že je to pravda. Můj první foťák byl 3 megapixelový kompakt, nicméně je také pravda, že občas klient vyžaduje lepší vybavení.

Děkuji moc za interview! Jsem rád, že i přes tvůj nabytý kalendář sis našel čas na i nás.

Také děkuji a rádo se stalo.

A co vy přátelé, zaujal vás Mike a jeho fotografie? 

Mnoho dalších fotografií má Mike ve svém online portfoliu na:
http://mikebrown.ru
další fotografie najdete na jeho flickr photostreamu:
http://www.flickr.com/photos/mikebrown_ru/

(přidejte so jej mezi své kontakty a podělte se o váš názor v komentářích pod jeho fotografiemi - třebaže není na flickru v současnosti aktivní, má ve svém photostreamu skvělé fotografie)

© Copyright Mike Brown 2010 All Rights Reserved for all photographs featured in this post.

© Copyright Mike Brown 2010 Všechna práva vyhrazena pro všechny fotografie v tomto článku.

více informací o tomto projektu

Již publikované rozhovory:

- Interview: fotografka Shannon Soule - „po shlédnutí její tvorby jsem nemohl uvěřit, že jí je pouze osmnáct!“

- Interview: fotograf Danny Santos II - „Pět dní v týdnu designér, zbylé 2 dny fotograf“

- Interview: Fotografka Masami Mizushima - "Pohled na její tvorbu mě hřeje na duši."

- Interview: Fotograf Andrew Smith - "minimalista, jehož fotografie mluví"

- Interview: Fotograf Keith Woodland - "odkrývá svět pouhým okem neviditelný"

- Interview: fotograf Safama (Daisuke Sasaki) - "krása a příběhy z ulic Tokia"