Jamel Shabazz - THE BEST FOTO "THING"

jamel-shabazz-street-photography-documentary-fotografie-foto-thing.jpg

S nemalou radostí vás zase vítám u dalšího článku THE BEST FOTO “THING” projektu, v jehož jádru se nachází jedna otázka ”Co je ta nejlepší věc, kterou jste kdy udělal a která z vás udělala lepšího fotografa?” a desítky a dnes možná už stovky úžasných odpovědí. Minule jsem měl milou příležitost přivítat v tomto foto-projektu fotografa jménem JAY BARTLETT, jehož rada prý nejen mě otevřela oči. A dnes mám další úžasnou příležitost podělit se s vámi o radu, jak se stát lepším fotografem, dalšího skvělého fotografa, jehož jméno je Jamel Shabazz:

JAMEL SHABAZZ se narodil a vyrostl v newyorkském Brooklynu. Už jako malý kluk se zajímal o fotografie a jako syn profesionálního fotografa měl přístup jedněm z nejlepších foto-knih, které byly kdy publikovány. Kniha Black and White America fotografa jménem Leonard Freed jej zvláště zaujala, nicméně on sám tehdy ještě nefotografoval. Dnes se živí jako profesionální fotograf.

 
© Jamel Shabazz - No Standing

© Jamel Shabazz - No Standing

 

Tvořit fotografie začal v patnácti letech - poté, co si prohlédl elegantně uspořádané album fotografií bratrance jeho kamaráda, který byl členem místního gangu. Jakmile Jamel Shabazz uviděl fotografie, které dokumentovaly jeho komunitu, něco v něm kliklo, běžel domů, vzal do ruky fotoaparát své matky a začal fotografovat.

Od počátku 70. let dvacátého století dokumentuje život v New York City, fotografuje vzpomínky a podařilo se mu zachytit i vznik a rozvoj Hip Hopové kultury. Proč fotografuje si však uvědomil poté, co se přidal k americké armádě a sloužil v Německu. Tam začal vidět své fotografie v jiném a mnohem hlubším světle. Stýskalo se mu po domově a několik fotografií, které měl s sebou, byly jeho jediné vzpomínky na domov. Tehdy se rozhodl, že v životě už nebude bez svých vzpomínek. A časem začal tvořit vzpomínky i pro druhé a pomáhat svému okolí dozvědět se více o pozitivních stránkách lidského života i nástrahách násilí a drog.

© Jamel Shabazz - Hope and Promise, 2014

© Jamel Shabazz - Hope and Promise, 2014

Dnes Jamel Shabazz, newyorkský filantrop s fotoaparátem, tvoří výtečné fotografie, vystavuje svou tvorbu v galeriích a na uměleckých akcích po celém světě. Za svou kariéru publikoval již pět knih a pracuje na šesté. Objevil se ve výtečném dokumentárním filmu Cheryl Dunn, Everybody Street. Učí fotografii na Fashion Institute of Technology, The International Center for Photography, The New School of Design, etc. A také jako dobrovolník spolupracuje s organizacemi jako je Rush Philanthropic Arts Foundation; the Bronx Museum’s Teen Council youth program, The International Center of Photography, Friends of the Island Academy atd., v jejichž rámci pomáhá zlepšovat život dětí v jeho komunitě.

A jeho odpověď na otázku: ”Co je ta nejlepší věc, kterou jste kdy udělal a která z vás udělala lepšího fotografa?” zní:

Jednou z nejlepších věcí, kterou jsem udělal a která mi pomohla být lepším fotografem, bylo naslouchání radám mého otce - také profesionálního fotografa. Ještě jsem byl mladým učněm a on už do mě vštěpoval nemalé množství znalostí o našem řemesle. A jedním z klenotů, jimiž mě obdařil, byl přístup k jeho rozsáhlé knihovně fotografických knih a jiných publikací. Dále mě instruoval, abych si přečetl celou sérii “TIME LIFE” fotoknih - přibližně deset tištěných publikací - které měl hrdě vystavené na své stěně. S úžasným potěšením jsem si to všechno pročítal a zároveň nabýval bohaté znalosti o světle a svícení, kompozici, vyvolávání fotografií, fotožurnalistice, významných námětech a mnohém dalším. Tyto knihy mi samy o sobě posloužily jako důležité stavební kameny pro vybudování základů, na kterých stojím dnes jako fotograf.

Pro více informací o dnešním fotografovi a více jeho fotografií navštivte: jamelshabazz.com.


jamel-shabazz-the-best-foto-thing-english-odcloneno.png

After a little bit of time I am truly happy to share with you a new piece of THE BEST FOTO “THING” puzzle. ”What is the best “thing” you have ever done that made you a better photographer?” is the one question in the middle of this project, but the foundation stands on the wisdom and kindness of amazing photographers such as JAY BARTLETT, whom I had the opportunity to welcome at odcloněno.com last time, or other great photographers such as Jamel Shabazz:

JAMEL SHABAZZ is a professional photographer born and raised in Brooklyn, New York City. Since he was a little boy he loved the power and language of images. And as a son of a professional photographer he had access to some of the best photography books ever published. Even before he picked up a camera Jamel Shabazz was captivated by Black and White America by Leonard Freed.

He got into photography at the age of fifteen, after looking through a neatly organized photo album of a cousin of a friend of his, who was gang member. After Jamel Shabazz saw the photographs that documented his local community, something clicked within him, he ran home, picked up his mother’s camera and started taking photographs.

Since the early 1970s Jamel Shabazz has been photographing life in New York City, capturing memories and also documenting the birth and growth of the culture of Hip Hop. But he truly understood why he was taking photographs after joining the Army and being deployed to Germany. There he started to see his printed memories in a new, much deeper, light. As he was homesick, his images were all he had, so he decided to never be without memories. Later on Jamel also decided to educate members of his community about the beauty of human life but also about the dangers of violence and drugs, and consequences of bad life choices.

© Jamel Shabazz - Homeless in America, 1980

© Jamel Shabazz - Homeless in America, 1980

Nowadays Jamel Shabazz, the humanitarian with a camera, creates new amazing photographs, exhibits his work in galleries and art shows around the world. He has already published five book and is currently working on a sixth one. He has been profiled in Cheryl Dunn’s wonderful photography documentary film Everybody Street. And Jamel is also volunteering his time to work with youth through the Rush Philanthropic Arts Foundation; the Bronx Museum’s Teen Council youth program, The International Center of Photography, Friends of the Island Academy; and the Studio Museum in Harlem’s Expanding the Walls Project, and lecturing at the Fashion Institute of Technology, The International Center for Photography, The New School of Design, etc.

And his answer to our one question: ”What is the best “thing” you have ever done that made you a better photographer?” is:

One of the best things I did that made me a better photographer was to listen the the advice of my father who was a professional photographer, as well. He imparted a lot of great knowledge about the craft while I was just a young apprentice and one of the many jewels he gave me was access to his vast library of photography books and publications. In addition, he instructed me to read the whole series of “TIME LIFE” photography books that number about ten, that he proudly displayed in his wall unit. I would go on to read all of them with great delight gaining a wealth of knowledge about lighting, composition, developing, photojournalism, great themes and so much more. Those particular books alone served as important cornerstones for the foundation from which I stand today, as a photographer.

To learn more about today’s wonderful photographer and to see more of his photographs please visit jamelshabazz.com.

FOTOGRAF ROKU: Děti jsou fotogenické - postřehy a inspirace

© Josef Šulc - Fotograf roku 2015 | FotoVideo

© Josef Šulc - Fotograf roku 2015 | FotoVideo

Děti jsou fotogenické nejen proto, že jsou roztomilé, ale také a hlavně proto, že jsou přirozené. Neřeší zbytečné problémy a užívají si svého nového života. S onou roztomilostí se to ale dá velmi snadno přehnat. Ne však ze strany dětí, ale nás - fotografů a fotografek. Mnozí však kráčí po této tenké linii s přehledem, alespoň toho jsem si všiml, když jsem si prohlížel současné kolo fotografické soutěže časopisu FotoVideo, Fotograf roku 2015.

Doposud mě z téměř 1500 fotografií nahraných přidaných k tématu Děti jsou fotogenické možná nejvíce zaujala fotografie Josefa Šulce. Mé oči ale přitáhla i tvorba Jiřího Horáka a Boba Gajdoše. Všichni tři fotografové nefotografovali pouze děti, ale také charakteristiky spojené s dětským životem i osobnosti svých malých subjektů.

© Jiří Horák - Fotograf roku 2015 | FotoVideo

© Jiří Horák - Fotograf roku 2015 | FotoVideo

 
© Bob Gajdoš - Fotograf roku 2015 | FotoVideo

© Bob Gajdoš - Fotograf roku 2015 | FotoVideo

 

A kde jsou vaše fotografie? Do uzávěrky resp. neděle 5. dubna 2015 stále zbývá dost času. Pro více informací mrkněte na fotografroku.ifotovideo.cz. A máte-li zájem o radu rád bych vám doporučil; Fotografujte emoce. Vyvarujte se vyumělkovanosti a přeostřeným očím. Zaměřte se na přirozenost a osobitost svých subjektů. A když fotografovat ve stylu Anne Geddes, pak tvořit lépe, než Anička. Někdy neplánovaná a technicky zdařilá a dobře načasovaná momentka vás dovede dál, než byste mohli čekat. A teď už nezbývá, než jít a přirozeně fotografovat. :)

Racionalizace fotografických výcvaků aneb Nekecej a tvoř!

Víte, jak bylo náročné tuto fotografii pořídit? Víš kolik času, energie a peněz jsem do její tvorby musela investovat? Chápeš, jak to bylo nebezpečné? Přistihli jste se někdy, jak před druhými a někdy i sami před sebou obhajujete své spíše nepovedené fotografie? Mnozí fotografové i fotografky jsou natolik inteligentní, že si dokážou obhájit cokoliv. Na Sibiři by prodali sníh a na Sahaře písek. A někteří po dlouhých letech života v klamu už někdy ani neví, jestli je jejich tvorba skutečně dobrá, nebo jestli se jim o tom sebe sama a ostatní pouze podařilo přesvědčit.

Racionalizací se z obyčejného výcvaku skvělá fotka nestává a ani geniálně pojmenovaný exkrement nepřestává díky svému názvu páchnout.

Dobrá fotka je dobrá bez ohledu na okolnosti jejího vzniku nebo nálepku, jakou na ni nalepíme. To je přece jasné, že? Bohužel ne všem. Alespoň k takovému závěru jsem došel poté, co jsem si prošel tisíce fotek českých i zahraničních převážně amatérských fotografů. Bohužel nemálo z nás si stále myslí, že naše slova jsou silnější, než naše fotografie. Že když si svým rozumem něco obhájí, realita přestane existovat.

Tento článek není pokusem zbytečně mluvit jiným do jejich osobní tvorby. Máte-li z vašich fotografií radost, není v tomto ohledu co řešit. Nicméně fotografové a fotografky, kteří mají tendenci svou práci obhajovat, podle mě úplně spokojení nejsou. A právě k těmto obhájcům dnes hovořím; 

Přijde mi, že kdybychom investovali energii, jakou vynakládáme na obhajobu našich nepovedených snímků, do tvorby našich fotografií, pravděpodobně bychom byli nejen šťastnější, ale časem budou lepší i naše fotografie.

A nedělejte si starosti s dokonalostí. Dokonalé fotografie člověk nedokonalý stejně schopný není, jeho cílem je být přirozený. Fotografujte a tvořte. A když se vám něco nepovede, neplýtvejte energií a přirozeně tvořte dál. Věřím, že tak budete mít větší a hlavně skutečnou radost ze svého života, své tvorby i svého zaměstnání resp. koníčka.

FOTO MISE: Tipy a inspirace k fotografování - JINÁ PERSPEKTIVA

FOTO MISE: Tipy a inspirace k fotografování - JINÁ PERSPEKTIVA

Najít vhodnou perspektivu a dobře fotografií zachytit scénu, kterou máme před sebou, ať už se jedná o člověka, zvíře, věc, rostlinu, nebo emoci, je mnohdy nejen otázkou fotografových zkušeností, ale také ochoty experimentovat a hledat nové a vhodné úhly pohledu. Fotografové a fotografky se od svých kolegů a kolegyň většinou neodlišují stylem úpravy svých fotografií ve foto-editorech na počítači, ale spíše svým unikátním pohledem na svět neboli svou vlastní perspektivou. A i když je postprodukce důležitým krokem v tvorbě fotografické, vize je dle mého názoru mnohem podstatnější. To samozřejmě mnozí z nás ví a užíváme tohoto principu při tvorbě jakékoliv fotografie. O čem je tedy současná foto mise?

Read More

FOTOVIDEO: World Press Photo, Street Photography, David Gaberle etc.

FOTOVIDEO: World Press Photo, Street Photography, David Gaberle etc.

Dva dny strávil v ZOO a jeho fotografie se objevila na obálce dubnového vydání 19. ročníku časopisu FotoVideo. To bylo milé překvapení, které Petrovi moc přeji. Uvnitř časopisu jsem však našel další milá překvapení. Mile mě zaujaly úžasné fotografie českých i zahraničních autorů, ale také a převážně rozhovor s Davidem Gaberlem, který zajímavě odpovídá na otázky týkající se street fotografie. David v rozhovoru není příliš obecný, zdá se býti upřímný a jeho názory stojí za přečtení.

Read More

O pramenech vzdělání fotografa...

Přečetl jsem desítky knih a možná tisíce článků a shlédl jsem stovky hodin instruktážního videa na téma “Jak fotografovat…”. Ani zdaleka jsem se z nich o fotografii nenaučil tolik, jako když jsem začal studovat fotografie dobrých fotografů a poslouchat a číst rozhovory s nimi. Tehdy se můj cit pro vyjadřování se obrazem začal tříbit a má představivost nabírat na síle.

FOTO MISE: KONTRAST - souhrn fotografování + nové fototéma

FOTO MISE: KONTRAST - souhrn fotografování + nové fototéma

Tentokrát nebylo vůbec jednoduché rozhodovat. Moc mě těší vyšší účast a musím říct, že jsem byl velmi příjemně překvapen, když jsem viděl vaše fotografie. Tolik kreativních fotografií! Před každým, kdo se zúčastnil foto mise na téma Kontrast, smekám. Rozhodování o tvorbě, která se mi líbila nejvíce, také nebylo ani trochu jednoduché. Vlastně jsem se stále ještě nerozhodl...

Read More

Abstraktní myšlení aneb Jak se posunout za hranice tvorby obyčejných fotek

Mnozí víme, že podobně jako nákup nejdražšího fotoaparátu, ani tvorba technicky bezchybných fotografií, nutně nemusí vést ke vzniku fotografií, kvůli nimž by si galeristé a soukromí sběratelé nechali vrtat kolena. V podstatě kdokoliv si může pořídit expozimetr, přesně nastavit clonu, čas a citlivost na svém středním formátu s digitální stěnou, namířit objektivem na krásnou scénu a vytvořit úžasně průměrnou fotografii, kterou vytvoří deset dalších, co na stejné místo přijde po něm. Co může tedy fotograf udělat, aby se konečně dostal za hranici tvorby obyčejných fotek?

Velká většina rodinných fotek i snímků našich přátel zobrazuje, co viděl fotoaparát, ale už ne, co viděl fotograf. Fotografie přece dokáže zachytit mnohem více, než co vidí objektiv. 

Přestaňte vidět fotografii pouze jako konkrétní umělecké médium.

Nejeden tatínek fotografující svého novorozeného syna vidí miminko, kterým většinou vyplní střed své fotografie, ale už si nevšímá světla, kompozice, juxtapozice a dalších vizuálních i jiných elementů, které by z jeho momentek pomohly vytvořit nezapomenutelné obrazy. Fotografie je pro něj konkrétní médium - záznam toho, co jednoduše viděl, ale už ne toho, co například cítil. Kdyby však byl v dané chvíli schopen abstrahovat od toho, co by viděli všichni, a zaměřit se na to, co je schopen vidět pouze on... To by bylo něco!

Dobrý fotograf je schopen myslet abstraktně a tvořit fotografie, které jsou čitelné, ale zároveň natolik abstraktní, že se do dokáže vcítit nebo se v nich nalézt téměř každý z nás.

Ne náhodou fotografové a umělci, které obdivujeme využívají při své tvorbě abstrakce a to ne nutně ve formě tvorby obrazu, který je natolik odloučen od reality, že v něm každý vidí něco úplně jiného, ale ve formě abstraktního myšlení. Často této techniky využívají komerční fotografové, jejichž tvorba je natolik konkrétní, aby i méně chápaví pochopili o co jde, ale zároveň dostatečně abstraktní, aby se do zobrazené scény byl schopen vžít každý cílový zákazník a uvědomil si, že právě bez toho či onoho nemůže být.

Byl bych však nerad, kdybyste techniku abstrakce pochopili pouze jako manipulaci. Její podstatou není prodávat lidem věci, které kolikrát ani nepotřebují, ale tvořit fotografie, kterou jsou něčím víc, než zobrazením reality. Například řada úspěšných street fotografů, kteří by nemohli být od komerční fotografie dál, i kdyby chtěli, myslí abstraktně. A místo aby se zaměřovali na tvorbu pasových fotografií, pozorují život, cítí rytmus ulice, vnímají člověka jako součást něčeho většího a z ulice si většinou odnáší fotografie, které říkají více než; Hele, to je Tomáš...

Myslete abstraktně a posuňte se za hranice všedně nudné fotografie!

FOTO MISE: Tipy a inspirace k fotografování - KONTRAST

FOTO MISE: Tipy a inspirace k fotografování - KONTRAST

Říká se, že skvělé fotografie člověk najde tam, kde se světlo mění v tmu, černá v bílou, souše ve vodu, voda v páru, pláč ve smích, chudoba v bohatství... Dobrý fotograf i fotografka ví, že věnovat zvláštní pozornost kontrastu v jeho jakémkoliv smyslu jim často přináší příležitosti pro tvorbu nezapomenutelných fotografií. Jasným příkladem této teorie je fotografování západů a východů slunce, kdy den přechází v noc a naopak. Současná foto mise na téma KONTRAST je samozřejmě i o západech a východech, ale také o mnoha jiných přechodech. Podívejte se kolem sebe, pozorujte kontrast, naučte se jej vidět ještě o trochu lépe a tvořte lepší fotografie!

Read More